Praxe, že ze země mizí důležité léky do zahraničí a následně nejsou k dispozici tuzemským pacientům, skončí, slibuje ministerstvo zdravotnictví. Jenže připravovaný zákon má podle lékárníků zásadní nedostatky.
Skoro nikde v Evropě nenajdete tak levné léky. Snaha českého státu o to, aby pacient co nejvíce ušetřil, se však obrací proti nemocným samým. Ano, pacient může ušetřit - ale to jen v případě, že levné léky vůbec sežene. Často je totiž skoupí překupníci, kteří je přebalí do cizojazyčných krabiček a výhodně prodají do zahraničí.
Ročně takto z České republiky zmizí medikamenty za více než tři miliardy korun. Byznys překupníků tím způsobuje zásadní problém - v tuzemských lékárnách mnohdy chybějí i zcela nenahraditelná léčiva. Pak jde o životy.
Ministerstvo zdravotnictví ČR pod vedením Svatopluka Němečka (ČSSD) po dlouhých měsících předkládá návrh, jak reexportu zamezit. Zákon by měl vejít v platnost v průběhu roku 2016. Zatím však sklízí spíše kritiku, je prý příliš měkký a překupníci se mu vysmějí.
Město bez léku
Původní myšlenka zákona přitom vůbec nebyla špatná. Novela měla řešit situace podobné té, kterou TÝDNU převyprávěla seniorka Jiřina Suchá z Liberce.
"Už několik let beru stejný lék na vysoký tlak. V lékárně, kde ho pravidelně vyzvedávám, ho najednou neměli," uvádí žena, která v polovině loňského roku musela kvůli práškům obejít celé město. "Neměla je žádná z lékáren. Prý výpadek na straně distributora," dodává žena.
Nakonec se však ukázalo, že nešlo o výpadek, nýbrž o promyšlený obchodní tah šikovného podnikatele. Lék byl totiž v Česku v té době k sehnání za třetinovou cenu evropského průměru. Jedna ze soukromých firem zabývajících se reexportem ho proto rychle skoupila a prodala za hranice. Jakmile krabičky zmizely i ze skladů lékáren, medikament z trhu zcela zmizel a pacienti i lékaři nevěděli, co s tím.
"Nakonec mi pak doktor napsal lék jiný. Díkybohu, že nové pilulky zabraly. Jinak nevím, co bych dělala," uvádí paní Suchá. Problém by měl podle záměru ministerstva nový zákon vyřešit. Lék, u kterého by hrozil nedostatek, se dostane na speciální seznam a bude zakázáno ho vyvézt ve velkém za hranice.
Zakročili lobbisté
Podobných příběhů, jako je ten paní Jiřiny, najdete v internetových diskusích spoustu. Stát dlouhé roky byznysu překupníků jen přihlížel, pracovat na zákonu začal až ministr Němeček. Na výsledné podobě normy se ale podepsalo, že do jejího vzniku mohlo mluvit příliš mnoho lidí.
V okolí ministerstva se vyrojila armáda lobbistů, která částečně uspěla. Jeden příklad za všechny: původně se počítalo s tím, že kdo vyveze státem chráněné léky za hranice, přijde o licenci až na pět let. Výsledná podoba je ale hodně změkčená: "Hrozí pokuta do 20 milionů korun a možnost uložit zákaz činnosti na dobu až dvou let," uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
"Pokud jde o tresty, tak ten návrh skoro nepoznávám," řekl TÝDNU zdroj z odborného panelu, který pracoval na prvotní verzi zákona.
* Co se na zákonu nelíbí České lékárenské komoře?
* Může kvůli novele skončit Česko u evropských soudů?
* Jaké léky se nejčastěji převážejí za hranice?
Odpovědi na tyto otázky se dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 14. prosince.
