S diagnózami nemocí pomůže umělá inteligence

V roce 1891 vyrobila společnost Philips první žárovku. O 27 let později představila světu první rentgenovou lampu. "V budoucnu nebudeme mít dostatek zdrojů, lidských ani finančních, abychom nadále poskytovali tradiční zdravotnickou péči naší rostoucí a stárnoucí populaci. Záchranou mohou být inovativní zdravotnické přístroje a umělá inteligence," říká Tomaž Justin, ředitel sekce zdravotnických systémů Philips pro střední Evropu.

V jakém stavu je z vašeho pohledu světové zdravotnictví?

Populace stárne a rapidně roste výskyt chronických onemocnění. Na světě dnes žije čtyři sta milionů lidí s diabetem, jednomu ze dvou je v průběhu života diagnostikována rakovina, více než pět set milionů lidí trpí respiračním onemocněním a každá země na světě, Českou republiku nevyjímaje, se potýká s rostoucími náklady na zdravotní péči a s narůstajícím nedostatkem odborných zdravotnických pracovníků. K tomu nám docházejí přírodní zdroje a máme digitální revoluci.

Velkým problémem nejen pro Evropu je zvýšený výskyt chronických chorob. Co to znamená pro financování zdravotní péče?

V Evropské unii za ni utrácíme více než deset procent hrubého domácího produktu, z toho sedmdesát až osmdesát procent, konkrétně sedm set miliard eur, stojí léčba chronických onemocnění. Chronické choroby mají v EU na svědomí více než šestaosmdesát procent úmrtí. Pouze tři procenta z rozpočtu však jdou na prevenci, ačkoli vhodnou prevencí lze předejít výskytu až osmdesáti procent kardiovaskulárních onemocnění, devadesáti procent případů rozvinuté cukrovky a polovině případů rakoviny. K tomu bude podle predikcí do roku 2035 na světě o třináct milionů zdravotnických pracovníků méně, než kolik jich bude potřeba, a do roku 2050 se téměř zdvojnásobí počet lidí ve věku nad šedesát let. To znamená, že při zachování současných trendů nebudeme mít dostatek zdrojů, lidských ani finančních, abychom nadále poskytovali tradiční zdravotnickou péči naší rostoucí a stárnoucí populaci. Všechny tyto trendy volají po změně přístupu.

Jaká změna by to měla být?

Musíme najít způsob, jak ve zdravotnictví zlepšit produktivitu práce. Abychom dosáhli lepších výsledků, potřebujeme přesnou diagnostiku, systémy usnadňující klinické rozhodování a umělou inteligenci, která lékařům pomůže udělat správné rozhodnutí za co nejkratší dobu.

Není to ale otázka až dalších desetiletí?

Nikoli, už dnes máme k dispozici obrovské množství dat, avšak málo je využíváme. Umělá inteligence může v budoucnu integrovat data a jejich analýzou nám o pacientovi poskytnout komplexní obrázek o jeho zdravotním, emocionálním a sociálním stavu i životním stylu. Už dnes nám ale pomáhá při zvládání chronických a neléčitelných chorob, například diabetu prvního typu nebo Crohnovy choroby. Vyvinuli jsme aplikace, s jejichž pomocí je pro pacienty jednodušší plánovat si stravovací režim, navíc mohou ošetřujícím lékařům předávat komplexní a dlouhodobě sbíraná data nezávisle na místě pobytu. Pracujeme na aplikacích umožňujících lépe léčit rakovinu pomocí rozsáhlých analýz poskytované péče a výsledků léčby pacientů na celém světě. Někteří naši zákazníci ve větších zdravotnických centrech vygenerují za týden každý okolo dvou milionů zdravotních snímků. Celkem spravujeme sto čtyřicet pět miliard snímků, které můžeme studovat. To už je slušná základna pro to, abychom naučili umělou inteligenci rozpoznat příčiny a okamžiky vzniku nemocí.

V čem můžete díky tolika informacím pacientům ještě pomoci?

Pracujeme na tom, aby umělá inteligence dokázala včas rozpoznat nástup demence a lékaři mohli následně zpomalit její rozvoj. Používáme také pokročilou vizuální analýzu a kvantifikační platformu schopnou se učit, abychom na mozku identifikovali malé změny, které nejsou na snímcích z magnetické rezonance pouhým okem viditelné.

Nahradí tyto výdobytky lékaře?

Když přemýšlím o potížích, jež nás čekají, zdají se mi nepřekonatelné. Nikdo z nás je nemůže vyřešit sám. Umělá inteligence není všespasitelná, nenahradí doktory, sestry a pečovatele, kteří nám poskytují tolik potřebný lidský kontakt. Měli bychom ji chápat spíše jako partnera, jenž pomůže zdravotnickým pracovníkům řídit zvyšující se počet pacientů a diagnóz tak, aby se mohli plně věnovat oblastem skutečně vyžadujícím jejich pozornost. Věřím, že stojíme na počátku revoluční doby, kdy chytrá řešení umožní přesnou a personalizovanou péči, která bude k dispozici čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu. Bude vycházet z reálných poznatků získaných z terabytů dat, jež budeme jednou nosit při sobě.

Vaši společnost většina lidí zná jako výrobce domácí elektroniky. Na co se zaměřujete ve zdravotnictví?

V České republice funguje Philips od roku 1995, a to ve všech třech divizích společnosti, tedy spotřebitelského zboží, velké zdravotnické techniky a zdravotnických přístrojů pro použití v domácím prostředí a v urgentní medicíně. Jsme významným dodavatelem například přístrojů magnetické rezonance, rentgenů, počítačové tomografie a dalších zobrazovacích metod sloužících lékařům při stanovení diagnózy a při minimálně invazivních operacích. Letos jsme uvedli na trh naprostou novinku v oboru, magnetickou rezonanci s minimálním obsahem helia. Náš přístroj je například o devět set kilogramů lehčí než běžný a nevyžaduje instalaci větracího systému. Může být tedy v nemocnici umístěn i v prostorech přímo navazujících na operační sály, instalace už není tolik omezena nosností podlahy.