Sedm zdravotnických zařízení nakoupilo v posledním půlroce léky a zdravotnický materiál za více než půl miliardy korun bez soutěže. Vyplývá to ze zjištění sdružení EconLab a Oživení. Podle nich mohou být takové nákupy nehospodárné, protože zařízení nevybírají dodavatele podle nejvýhodnější ceny. Mohou také vytvářet prostor pro korupci. Nemocnice argumentují tím, že používají výjimku ze zákona o veřejných zakázkách.
Zástupci sdružení analyzovali data z registru smluv, který funguje od loňského července a v kterém jsou zveřejňovány smlouvy nad padesát tisíc korun bez DPH. Porovnávali je s údaji ve věstníku veřejných zakázek. Z toho vyplynulo, že některá zdravotnická zařízení odebírala od jednoho dodavatele léky nebo zdravotnický materiál za více než dva miliony korun, aniž by ho podle zákona o veřejných zakázkách vybrala ve veřejné soutěži.
Nemocnice v těchto případech podle právníka ze sdružení Oživení Marka Zelenky využívají výjimky v zákoně o veřejných zakázkách, podle které zadavatelé nemusejí soutěžit dodávky, pokud je jejich cena proměnlivá. Takový výklad je ale podle Zelenky v tomto případě nesprávný. Nemocnice podle něj mohou ze zkušeností z minulých let odhadnout, kolik léků či materiálu budou zhruba potřebovat. S dodavatelem vybraným ve veřejné soutěži pak mohou uzavřít rámcovou smlouvu.
"Mnohamilionové nákupy léků a zdravotnických potřeb bez soutěže přitom neprobíhají všude. Řádné rámcové smlouvy podle zákona často uzavírají například Fakultní nemocnice Brno nebo Motol, jiné nemocnice však za posledních deset let v soutěži nenakoupily jediný lék," uvedl Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab.
Podle organizací hrozí, že tyto nákupy bez soutěže mohou být předražené. Navíc vytvářejí prostor pro korupci a klientelismus, protože není jasné, podle jakého kritéria byl dodavatel vybrán. Organizace proto v minulých dnech požádaly ministerstva zdravotnictví, pro místní rozvoj a také antimonopolní úřad o stanovisko na to, zda mohou nemocnice výjimku ze zákona v těchto případech používat.
