Když v roce 2009 udeřila v Česku ekonomická krize, propadl se výběr pojistného, stoupla nezaměstnanost a těm šťastným, kteří si práci udrželi, se platy snižovaly. Právě na odvodech z mezd financování zdravotnictví stojí. Nemocnice a lékaři však náraz podle šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavla Horáka nepocítili, protože ministerská vyhláška jim tehdy zvýšila příjmy o více než 8 procent. Rozdíl mezi příjmy a výdaji dorovnala VZP z rezerv, které měla, říká dnes Horák.
Psal se rok 2010 a začala akce Děkujeme, odcházíme. Opravdu pozdější dohoda ministerstva zdravotnictví s naštvanými doktory VZP poškodila?
Připomeňme, že lékaři hrozili kvůli přesčasové práci a údajně nízkým platům odchodem do ciziny. Zpočátku to nikdo nebral vážně, pak ale v nemocnicích podávali naštvaní doktoři výpovědi. Jevilo se, že minimálně v některých oblastech péče zajištěna nebude. Mluvilo se o výjimečném stavu, o nasazení armády. Výsledek? Dohoda bez konzultace se zdravotními pojišťovnami o zvýšení platů lékařům. Její hodnota? Spolu se stabilizací zdravotních sester z předcházejícího období přes 2 miliardy korun ročně pro VZP navíc. Přitom výběr pojistného byl stejně nízký jako v roce 2009.
Jak se tato dohoda, ale i dopady ekonomické krize projevily ve vašem hospodaření o rok později?
V roce 2011 se už šetřilo všude a státní rozpočet žil na dluh. Žádné rezervy z dob hospodářského růstu na rozdíl od pojišťoven neměl, deficit rostl. Výběr zdravotního pojištění se pomalu dostával zpátky na úroveň roku 2008. Povinné očkování, které vždy financoval stát, se přesunulo k úhradě do zdravotního pojištění. To byla skoro další miliarda pro systém ročně navíc. Nemocnice a ambulance ale už zase chtěly přidat. Vyšla nová ministerská úhradová vyhláška, sazby nemocnicím i ambulancím z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví rostly a v rozporu se zdravotně pojistným plánem VZP se zvýšily i úhrady. Dopad pro pojišťovnu na příští léta - 3 miliardy korun ročně navíc.
Tím jsme se dostali k letošnímu roku. Další rezervy už nejsou?
Přerozdělují se zbytky na účtech zdravotních pojišťoven. Díky tomu a struktuře svých pojištěnců dostává VZP tři miliardy korun. Současně se zvyšuje DPH na léky a zdravotnické prostředky. Účet pro VZP - další vydaná miliarda korun ročně. Ekonomika po mírném oživení začíná zase zpomalovat. Peníze docházejí a je třeba najít viníka.
Stranou mediálního zájmu, ale dá se říct, že i zájmu ministerstva zůstávají výdaje na léky. O jak velký jde problém?
Ano, po několika letech kvůli ministerskému nezájmu opět výdaje rostou, u VZP to bude výdaj navíc. Zbytečně. Revize úhrad, která by měla peníze šetřit, se vleče. Přecenění mělo skončit někdy v roce 2009, není hotovo dodnes. Odvolací řízení na ministerstvu zdravotnictví trvají - lhůty nelhůty - i stovky dní. Mezitím se platí vysoké ceny. Zbytečné výdaje na straně VZP - přes 800 milionů korun. Vyhlásilo se zavedení elektronické předepisování léků a předepisování účinné látky (tzv. generická preskripce). Střízlivý odhad úspor mohl být 2 až 3 miliardy korun ročně. Nebude. Tiše se od toho ustoupilo. Místo toho bylo ohlášeno pořádání elektronických aukcí. Záhy poté, co se v zákoně objevilo, bylo znemožněno vlastní vyhláškou ministerstva zdravotnictví.
Ale co ty šílené peníze, které stál IZIP?
Ten ale stojí dnes 60 milionů ročně a pod různými názvy ho budují skoro všechny zdravotní pojišťovny. V jeho dnešním pojetí elektronické komunikace to znamená si na mobilu ověřit, jestli nedlužím na zdravotním pojištění, zjistit, které zdravotnické zařízení si co na mne vykázalo, znamená to mít elektronický očkovací průkaz, připomínání preventivních prohlídek, příbalové letáky k lékům, které beru, apod. Osobní účet, funkcionalita, která byla poprvé ve zdravotních knížkách, se dokonce dostala do zákona a bude od roku 2014 pro pojišťovny povinná. Elektronizace zdravotnictví je přece jedna z forem úspor. Přes portál, který je součástí této elektronické komunikace, se předávají vyúčtování od zdravotnických zařízení a miliony dalších podání. Pilotní projekt potvrdil úspory, ale koho to zajímá?
Snažíte se uspořit prostředky snižováním počtu zaměstnanců?
VZP propustila 800 zaměstnanců, zrušila 7 ze 13 svých krajských ředitelství, prodává budovy. Vyprázdní všechny své provozní účty, a tak i letos půjdou navíc 2 miliardy korun na úhradu zdravotní péče. Stačit to nejspíš nebude. Lidé musejí dostat léčbu, na kterou mají z ústavy nárok, a nároky i počty pacientů stoupají.
Ale teď bych chtěl hlavně zmínit, že jako poslední výjev z absurdního dramatu přichází prohlášení ministerstva zdravotnictví: VZP platí zbytečně zdravotnictví navíc 7 miliard korun ročně. Nerozumím tomu, protože platíme přesně podle ministerské úhradové vyhlášky.
Co je cílem ministerstva? Přidat peníze ze státního rozpočtu? To asi ne. Snížit platby lékařům a nemocnicím? Pochybuji. Vyprázdnit přesunem pojištěnců všechny účty všech zdravotních pojišťoven? Zestátnit či naopak zprivatizovat systém pojištění? Nevím.
Bohužel, budeme muset příští rok snížit platby poskytovatelům minimálně o 4 procenta. Je to v našem zdravotně pojistném plánu, který musí být ze zákona vyrovnaný. Pokud bude vládou a parlamentem schválen, stane se to. Systém bude po vyčerpání rezerv vydávat jen tolik peněz, kolik má k dispozici.
