O kritické situaci ve zdravotnictví, která nastane při odchodu 3500 lékařů, o plánech na příští rok, elektronizaci zdravotnictví a dalších tématech se ředitel VZP Pavel Horák rozpovídal v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ
VZP nebude dávat smlouvy na ambulantní péči lékařům, kteří v odborové akci "Děkujeme, odcházíme" podávají ke konci roku hromadnou výpověď z nemocnic a budou se snažit uchytit jinak. Proč?
Není to náš nějaký speciální záměr. My ty smlouvy s VZP neuzavíráme už ani dneska. Existuje nějaká síť zdravotnických zařízení v jednotlivých krajích, která by měla odpovídat skutečným potřebám. Chtěl bych ale říci, že co se týká těch výpovědí, tak to určitě nesměřuje k tomu, že by všichni ti lékaři chtěli opustit Českou republiku. Masového odchodu se nebojím. Ta příčina je ale ve značné a mnohdy oprávněné nespokojenosti těch lidí a výpovědi jsou v podstatě formou stávky. Opakovaně se hovořilo o tom, že protesty se stužkami na klopě a podobně se prostě míjí účinkem. Ty nemocnice a zdravotnická zařízení prostě fungovaly dál, jako by se nic nedělo. Dá se říct, že tohle je ta nejtvrdší forma protestu.
Co s tím? Jak lékařům a zdravotníkům přidat? V systému zdravotnictví je omezený počet peněz. Nemůžete brát z ničeho.
Na jiné věci peníze i v tom zdravotnictví jsou. Systém je špatně nastavený. Vezměte například cenotvorbu léčiv. Úhrady cen léků v návaznosti na měnové kurzy, kde to kulhá léta pozadu a ty ceny jsou vypočítávány podle dávno neexistujících nevýhodných kurzů koruny k euru. Jsou to miliardy, které by se v tom systému daly ušetřit. To už nemluvím o tom, že na trh přišla nová generika (po skončení patentu se na trhu objeví levnější kopie originálních léků) a cenové rozpětí léků se výrazně obmění. Zjistili jsme, že tam, kde Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) nemá kompetenci, tedy u stanovení cen nemocničních léků, jsme schopni my osobně s výrobci dohodnout úplně jiné ceny. My jdeme preparát po preparátu. Jsou oblasti, kde se dá opravdu ušetřit až desítky procent. Právě tyto prostředky by se daly použít na úhradu kvalifikované práce.
Stále jste mi neřekl, zda stávka tolika lékařů může mít za následek rozpad českého zdravotnického systému. V některých krajích dalo výpověď až osmdesát procent nemocničních lékařů. Hrozí tedy kolaps?
Záleží to samozřejmě na jejich odhodlání, zda to nechají doběhnout až k termínu výpovědi. Je možné, že v některých oblastech skutečně krize bude. My bychom rádi, kdyby ten proces nebyl živelný, ale řízený. Ve chvíli, kdy bude skutečně jasné, kolik a kde výpovědí bylo podáno, chtěli bychom jednat s kraji o tom, jakou strukturu nemocničních zařízení zachovat.
Proč jednání s kraji?
Další obrovské finanční rezervy jsou totiž v samotné síti zdravotních zařízení. V tom, že si dvě nemocnice vzdálené deset kilometrů od sebe konkurují nákupem superdrahých přístrojů, pro které třeba ani nemají využití - nemají pro ně kvalifikovanou pracovní sílu. Mnohdy to dělají jen proto, aby se řeklo, že přece nebudeme rušit nemocnici, která má kupříkladu magnetickou rezonanci. To se musí změnit a může to opět ušetřit obrovské prostředky. Příkladem je třeba Moravskoslezský kraj, kde je nyní 29 nemocnic. Jsou skutečně místa, kde by jich mohlo být polovic. Není to o rušení nemocnic, ale o jejich přeměně na jiná zdravotnická zařízení, například na lůžka následné péče nebo třeba léčebny dlouhodobě nemocných.
Jak jste si jistý, že se nakonec nebudeme potýkat s nedostatkem lůžek?
Při sjednávání plateb za péči mezi nemocnicemi a pojišťovnou jsme v těchto dnech díky elektronizaci zjistili neexistenci nebo neodůvodněné fungování (lůžko, které podle vyhlášky nemá dostatek kvalifikovaného personálu) 1800 lůžek z 50 tisíc, která v Česku jsou. To je naprostá novinka. Díky novým datovým formulářům, které nemocnice musí vyplňovat, jsme se dobrali k tomuto číslu.
Když mluvíte o elektronizaci, nemůžeme vynechat projekt elektronické zdravotní knížky, kterou v rámci projektu IZIP pro vás obstarává stejnojmenná společnost. Správní rada VZP po vás nyní požaduje doložení výhodnosti projektu, do kterého jste během posledních let nasypali již více než miliardu korun. Kam dál se bude ubírat tento projekt?
Technická způsobilost tohoto projektu, jeho připravenost poskytnout databázový systém anamnéz, úkonů, výsledků testů a podobně, je velmi sofistikovaná. Přibyly očkovací kalendáře, lékař může být při předepisování léku systémem informován například o kontraindikacích či alergiích pacienta. Není to pouze místo, kam se zaznamenávají či kopírují lékařské zprávy. Už nyní si pacient může zkontrolovat všechny fakturované úkony či léky, které byly na jeho rodné číslo lékaři uváděny. Máme samozřejmě nápady i na další funkce, včetně například objednávání pacientů k lékaři a mnohé další. V této chvíli je tam dva a čtvrt milionu klientů, což je poměrně rozsáhlá skupina. Je to základ toho, aby systém přinášel to, co od něj očekáváme. Tedy koordinaci péče mezi lékaři, aby pacient nevstupoval pokaždé do nového zdravotnického zařízení jako člověk, o kterém se nic neví. Důvodem je i snížení duplicity předepisování léků, laboratorních testů a dalších úkonů.
Popisujete samé klady. Přitom se vám dlouhodobě nedaří do tohoto systému zainteresovat především praktické lékaře, kteří s ním příliš nechtějí dobrovolně komunikovat. Neuvažovali jste například o podmínění spolupráce VZP s lékařem právě účastí v IZIP?
Takové nápady samozřejmě byly a máte pravdu, že někteří praktičtí lékaři nechtějí s elektronickou zdravotní knížkou zatím pracovat, třeba proto, že si myslí, že zdravotnická dokumentace je jakýmsi jejich know-how. Situaci by nezlepšilo nějaké povinné zapisování do IZIP při smlouvě s VZP. Neovlivnili bychom, zda budou do systému vpisovat všechno, nebo ho budou využívat třeba jenom formálně. Ta motivace musí být jiná. Za jednotlivé vpisování lékaře motivujeme finančně, ale hlavní pákou by měl být především fakt, že mohou systém aktivně využívat.
