Z celkem šesti variant možného zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné by měla v brzké době vybírat vláda. Nejmírnější návrh počítá se zvýšením dávek od sedmého měsíce stonání ze 60 na 66 procent denního základu příjmu, nejvýraznější naopak s vyplácením 78 procent základu příjmu už od druhého měsíce marodění. Vyplývá to z analýzy, kterou pro vládu vypracovalo ministerstvo práce.
Zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné uvedl jako jeden z deseti hlavních úkolů vlády do voleb premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). O tomto kroku mluvil jako o jedné z priorit své strany do konce vládního období. Na úpravě nemocenských dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice, chtěli propočty dopadů. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva.
"Varianty se liší významně jak do počtu případů pracovních neschopností, u kterých dojde ke zvýšení příjmů domácností - 76 tisíc až 460 tisíc osob, tak i rozpočtovými dopady - 0,3 až 4,3 miliardy korun," uvedlo ministerstvo v podkladech pro vládu.
K jednotlivým návrhům mohou mít nyní jednotlivé resorty a další instituce připomínky. Poté dostane materiál kabinet. Pokud by jednu z možností vybral, promítla by se jako pozměňovací návrh do novely o nemocenské, která už je ve sněmovně. Změnu by se tak podařilo prosadit do voleb.
V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenská vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenská dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou dostává denně zhruba 480 korun.
