Za zdravotní péči platí Češi dvakrát víc než v roce 2005

Domácí
18. 5. 2013 07:05
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Výdaje domácností na zdravotní péči v posledních letech výrazně vzrostly. Zatímco v roce 2005 za ni ze své kapsy zaplatily celkově 23 miliard, v roce 2011 to bylo už 42 miliard. Od roku 2005 tak tyto výdaje vzrostly o 83 procent, uvedl ve svém nejnovějším vydání časopis Statistika & My.

"Lidé platí z vlastní kapsy především léky, ať už se jedná o nedoplatky za medikamenty na předpis nebo plně hradí volně prodejné léčivé prostředky," konstatovala autorka článku Vladimíra Kalnická. Zásah do rodinného rozpočtu podle ní představují i příplatky u stomatologů, poplatky za potvrzení pro řidičský či zbrojní průkaz nebo vstupní vyšetření do zaměstnání, platby za nadstandardní výkony a služby a v neposlední řadě kosmetické operace.

Například za stomatologa podle publikace Výsledky zdravotnických účtů 2000 až 2011, vydané Českým statistickým úřadem, lidé zaplatili v roce 2005 necelých 3,1 miliardy korun, ale v roce 2011 to bylo už téměř 7,4 miliardy. Výdaje na léky a zdravotnické prostředky pak vzrostly ze 17,45 miliardy na 27,1 miliardy.

Podstatně se na navýšení výdajů do zdravotnictví podepsalo zavedení takzvaných regulačních poplatků za návštěvu lékaře, hospitalizaci, recept či pohotovost. K tomu došlo v roce 2008, kdy výdaje domácností na zdraví poprvé přesáhly 40 miliard korun.

Nejvíce přitom na regulačních poplatcích zaplatí lidé starší 80 let. Třeba za recepty zaplatil v roce 2011 každý muž tohoto věku průměrně 721 korun, celorepublikový průměr byl 199 korun. Ženy mezi 80 až 84 na recepty vydaly v průměru 788 korun, ženy nad 85 let pak 750 korun. Celorepublikový průměr byl opět daleko nižší, dosahoval 275 korun.

Přes hrozivý nárůst ovšem tvoří výdaje domácností na zdravotnictví pouze malou část celkové částky. "V roce 2005 představovaly celkové výdaje na zdravotní péči 219 miliard Kč, z toho podíl domácností činil 23 miliard Kč. V roce 2011 se souhrnné výdaje pohybovaly těsně pod hranicí 290 miliard Kč, z toho z rodinných rozpočtů přispěli lidé 42 miliardami Kč," konstatuje časopis Statistika & My.

Podíl domácností na celkových výdajích do zdravotnictví je v České republice také jeden z nejnižších v celé Evropské unii. V roce 2010 dosahovaly pouze 15 procent. Oproti tomu třeba v Německu to bylo 23 procent, v Rakousku 24 procent a v Maďarsku či na Slovensku dokonce 35 procent. Žebříčku jednoznačně vévodilo Řecko s 41 procenty.

Ekonomický stav českého zdravotnictví přitom není v poslední době příliš dobrý. Podle ministerstva zdravotnictví může celková bilance systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2013 dosáhnout záporné hodnoty, a to ve výši přibližně minus osmi miliard korun. "Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky již dnes nemá na svém běžném účtu základního fondu dostatek finančních prostředků a její výdaje (již od konce roku 2012) nepokrývají výši fakturovaných nákladů," konstatuje ministerstvo v návrhu na zvýšení vyměřovacího základu zdravotního pojištění za státní pojištěnce, který nyní prošel připomínkovým řízením. "VZP ČR ve snaze propočítat reálnou výši nákladů, kterou je schopná pokrýt ze svých finančních zdrojů, přizpůsobila této skutečnosti i výši plánovaných nákladů na zdravotní služby tak, že jejich plánovaná výše pokrývá pouze 96 procent skutečnosti roku 2012," dodalo ministerstvo.

Autor: - pcl -

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ