Udivený Západ
"Že cizinci mají naše Velikonoce za příznak středověku? Chápu"
09.04.2012 07:30
O Velikonočním pondělí se v Čechách a zejména na Moravě vydává mužské pokolení časně ráno za děvčaty a ženami, aby jim pomlázkou upletenou z vrbových proutků vyprášilo sukně. Dívky ječí, muži a chlapci, často posílení alkoholem, je švihají. Na tento svérázný zvyk, který se také nazývá "šlehačka" či "mrskačka", se některé západní země dívají s povytaženým obočím a nepochopením.
Vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea Petr Janeček chápe, že podobné starobylé zvyky mohou v dnešní době vzbuzovat nepochopení, či dokonce odpor. Logicky především u postižených dívek a žen či cizinců neobeznámených s kontextem tohoto zvyku.
"Tento kontext není možná známý ani mnoha dnešním koledníkům, které na tomto zvyku přitahuje především společně sdílená bujará zábava. A možná i vidina obdržené sklenky alkoholu - méně pak už malovaných vajíček," řekl Janeček.
Přesto je podle něj na místě si tohoto zvyku vážit. "Už proto, že je neviditelným poutem, které nás spojuje s našimi dávnými předky, kteří jej prováděli s plným vědomím toho, že jde o důležitý jarní rituál přenášející sílu a zdraví probouzejícího se rostlinstva na člověka. Jeho cílem bylo omlazení, občerstvení či uzdravení. Navíc jde o jeden z našich nejstarších zaznamenaných lidových zvyků vůbec," konstatoval Janeček s tím, že první zmínky o něm jsou už v díle kněze Jana Rokycany z 15. století.
Už samotný fakt, že se tento starobylý zvyk udržel celá dlouhá staletí, považuje Janeček za malý zázrak. "Nikoli snad projev necivilizovanosti a barbarství, jak by mohly některé jeho soudobé mediální interpretace naznačovat. Civilizovaná a kultivovaná je totiž pouze taková společnost, která si je vědomá svých tradic a kulturního dědictví a cílevědomě navazuje na odkaz svých předků. Nikoli taková, která pouze eklekticky a vlivem dobových nálad přejímá hodnoty a názory zvenčí. A to snad za pár minut strávených na útěku před pomlázkou stojí," dodal vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea v Praze.
Třeštíková: Pomlázka je roztomilá
Komentoval tak někdejší zprávu amerického deníku Wall Street Journal, který se rozepsal o pohanské tradici, podle níž jsou Češky o velikonočním pondělí zmrskány vrbovými pruty - a neuniknou ani babičky. "Útočníky s pomlázkami pak zbité oběti odmění malovanými vajíčky a často i skleničkou alkoholu. V tento den se zvyšuje množství nehod zaviněných alkoholem," uvedl deník. Nicméně konstatoval, že děvčata považují za potupu, když je žádný chlapec nepřijde vymrskat. Kriticky se o české pomlázce rozepsal kdysi i britský deník Independent. Velikonoce označil za svátky hrůzy a pomlázku za příznak středověkých poměrů v Čechách.
Režisérka Helena Třeštíková a někdejší ministryně kultury, která natočila řadu dokumentů o českých ženách, se však domnívá, že násilí na ženách nelze s Velikonocemi spojovat. "Připadá mi to nepochopitelné. Pomlázka je roztomilá tradice, kterou bych nerušila," komentovala to.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Velikonoce v karanténě
V některých obcích lidé oblékli kroje. Tradic se nechtějí vzdát
V některých obcích jsou tradice silně zakořeněné a jejich obyvatelé se jich nechtějí vzdát. Například v Němčičkách na Břeclavsku chasa tradičně vyráží na... více
Porušování opatření
Lidé se o Velikonocích častěji shlukují, přestupků přibylo
Lidé v první polovině prodlouženého velikonočního víkendu porušovali opatření proti šíření koronaviru častěji než v jiné dny. Policisté ráno na twitteru... více
Velikonoční svátky
Bílá sobota upomíná na uložení Krista do hrobu
Křesťané si dnes, na Bílou sobotu, připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Nočními obřady pak Bílá sobota přechází v nedělní oslavy... více
Koronavirus
Itálie: O Velikonocích lidé musí být doma, dohlíží na to i drony
Velikonoční svátky a příjemné jarní počasí by za normálních okolností v Itálii znamenaly přesuny statisíců lidí k moři, do letních bytů nebo do hor, kvůli... více
