Udivený Západ
"Že cizinci mají naše Velikonoce za příznak středověku? Chápu"

O Velikonočním pondělí se v Čechách a zejména na Moravě vydává mužské pokolení časně ráno za děvčaty a ženami, aby jim pomlázkou upletenou z vrbových proutků vyprášilo sukně. Dívky ječí, muži a chlapci, často posílení alkoholem, je švihají. Na tento svérázný zvyk, který se také nazývá "šlehačka" či "mrskačka", se některé západní země dívají s povytaženým obočím a nepochopením.

Vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea Petr Janeček chápe, že podobné starobylé zvyky mohou v dnešní době vzbuzovat nepochopení, či dokonce odpor. Logicky především u postižených dívek a žen či cizinců neobeznámených s kontextem tohoto zvyku.

"Tento kontext není možná známý ani mnoha dnešním koledníkům, které na tomto zvyku přitahuje především společně sdílená bujará zábava. A možná i vidina obdržené sklenky alkoholu - méně pak už malovaných vajíček," řekl Janeček.

Přesto je podle něj na místě si tohoto zvyku vážit. "Už proto, že je neviditelným poutem, které nás spojuje s našimi dávnými předky, kteří jej prováděli s plným vědomím toho, že jde o důležitý jarní rituál přenášející sílu a zdraví probouzejícího se rostlinstva na člověka. Jeho cílem bylo omlazení, občerstvení či uzdravení. Navíc jde o jeden z našich nejstarších zaznamenaných lidových zvyků vůbec," konstatoval Janeček s tím, že první zmínky o něm jsou už v díle kněze Jana Rokycany z 15. století.

Už samotný fakt, že se tento starobylý zvyk udržel celá dlouhá staletí, považuje Janeček za malý zázrak. "Nikoli snad projev necivilizovanosti a barbarství, jak by mohly některé jeho soudobé mediální interpretace naznačovat. Civilizovaná a kultivovaná je totiž pouze taková společnost, která si je vědomá svých tradic a kulturního dědictví a cílevědomě navazuje na odkaz svých předků. Nikoli taková, která pouze eklekticky a vlivem dobových nálad přejímá hodnoty a názory zvenčí. A to snad za pár minut strávených na útěku před pomlázkou stojí," dodal vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea v Praze.

Třeštíková: Pomlázka je roztomilá 

Komentoval tak někdejší zprávu amerického deníku Wall Street Journal, který se rozepsal o pohanské tradici, podle níž jsou Češky o velikonočním pondělí zmrskány vrbovými pruty - a neuniknou ani babičky. "Útočníky s pomlázkami pak zbité oběti odmění malovanými vajíčky a často i skleničkou alkoholu. V tento den se zvyšuje množství nehod zaviněných alkoholem," uvedl deník. Nicméně konstatoval, že děvčata považují za potupu, když je žádný chlapec nepřijde vymrskat. Kriticky se o české pomlázce rozepsal kdysi i britský deník Independent. Velikonoce označil za svátky hrůzy a pomlázku za příznak středověkých poměrů v Čechách.

Režisérka Helena Třeštíková a někdejší ministryně kultury, která natočila řadu dokumentů o českých ženách, se však domnívá, že násilí na ženách nelze s Velikonocemi spojovat. "Připadá mi to nepochopitelné. Pomlázka je roztomilá tradice, kterou bych nerušila," komentovala to.

Úspěch Made in Česko

Speciál časopisu TÝDEN o cestě ke slávě. Příběhy nenápadných lidí, kteří hodně dokázali. Rozhovor s podnikatelkou roku 2011 Ilonou Klímovou. Jak úspěch změnil život pokerovému hráči Martinu Staszkovi? 

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ