Některé základní organizace Strany zelených kritizují návrh změn vnitrostranických pravidel, jiné předložily vlastní. Obávají se centralizace strany a kumulace moci v rukou jejího předsedy.
Víkendový sjezd Strany zelených by se měl zabývat změnou vnitrostranických pravidel. Svůj koncept představilo předsednictvo strany, existuje ale i několik konkurenčních návrhů většinou předložených vnitrostranickou opozicí. Bude se jednat mimo jiné o zániku funkce předsedy republikové rady, jehož pravomoci by měly přejít do rukou stranického lídra.
Právě proti posledně zmíněné změně se ohradili někteří členové strany, kteří jsou dlouhodobě v opozici proti současnému stranickému vedení. Matěj Stropnický, předseda základní organizace strany na Praze 3, se v této souvislosti obává další výrazné centralizace strany a kumulace moci v rukou jejího šéfa Martina Bursíka. „Týká se to především návrhů předsednictva,“ říká Stropnický, „ty jsou nejnebezpečnější, protože směřují k centralizaci, a to zejména v bodech týkajících se republikové rady.“ Za problematické považuje především navrhované zrušení postů předsedy a místopředsedů republikové rady, jejichž úlohu by dle návrhu měl převzít lídr strany.
Předsednictvo strany k tomuto kroku vede stav, kdy je rada po loňské vzpouře související se vznikem takzvané levicové frakce již téměř rok bez svého čelného představitele. Stropnický se domnívá, že po tomto vnitrostranickém incidentu nebyl v radě, jejíž většinová část se skládá z příznivců současného předsedy Bursíka, zájem, aby byl nový předseda zvolen. Hlavní nebezpečí potom spočívá v tom, že by rada v čele s předsedou nemohla plnit svou úlohu a být protiváhou předsednictvu strany.
Zda má návrh předsednictva šanci projít, je podle Stropnického obtížné odhadnout. Krajské organizace budou podle jeho mínění spíše proti. „Vzhledem k tomu, že je to centralizační návrh, což si kraje uvědomují, tak předseda Bursík nejspíš ve vnitrostranické politice, na rozdíl od té domácí, nedostane podporu, jakou možná očekává,“ říká.
Stropnický je jedním z představitelů vnitrostranické opozice proti lídrovi zelených Bursíkovi. Ten se včera vyjádřil v tom smyslu, že mediální obraz Strany zelených, podle něhož je strana polarizována na levicovou většinu a středopravé vedení, je příliš dramatickým popisem s tím, že většinu členů strany levice a pravice nezajímá. Podle Stropnického toto vyjádření vypovídá o tom, že „předseda svou stranu příliš nezná, nejde mu příliš o růst, vzdělávání a zkvalitňování strany“.
„Předseda zastává přístup spíše pravicový, tedy udělat ekologii výhodnou. Zatímco další část strany chce jít více etatistickou cestou, formulací pravidel a zákonů,“ dodává Stropnický, podle něhož rozdělení strany sice existuje, ale nepředstavuje až tak velký problém. Hlavní potíž je v tom, že po celém světě jsou zelené strany zaměřené spíš středově nebo levicově, zatímco u nás je orientace strany – částečně kvůli historické zkušenosti, a dílem osobou předsedy – zaměřena jinak.
Na sjezdu, na němž předsednictvo strany v čele s vicepremiérem Bursíkem složí mandát a požádá o znovuzvolení, se budou kromě nejrozsáhlejšího návrhu změn stanov vytvořeného republikovou radou projednávat i další varianty. Pod jednou z nich je podepsán mezi dalšími i publicista Petr Uhl, který ze strany nedávno odešel kvůli nesouhlasu s účastí na vládě Mirka Topolánka.
Návrh, který předkládá základní organizace Borovany, mimo jiné počítá s vyplácením náhrad za ušlý zisk a výdaje vzniklé při práci pro stranu členům a s výběrem „desátku“ z platu, který by měli do stranické pokladny odevzdávat zelení poslanci, senátoři, ministři a jejich náměstci. Zahrnuje také odlišné pojetí změn ve fungování republikové rady. Součástí programu sjezdu je i návrh na zrušení kvót pro zastoupení žen ve volených orgánech a na kandidátkách, protože údajně může některé kandidáty a kandidátky urážet a nemotivuje voliče.
Foto: Karel Šanda
