Rozhovor
"Zelený" Čech Stráský bojuje za Rakušany proti Temelínu

Člen Strany zelených a bývalý jaderný energetik Dalibor Stráský se stal novým protijaderným pověřencem hornorakouské vlády. V nové funkci se bude především snažit zabránit dostavbě Temelína a ovlivňovat veřejné mínění proti atomové energii, řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Proč jste se jako bývalý jaderný energetik rozhodl otočit a nyní pracujete proti jaderné energii?
Zmíněný obrat je záležitost dnes již více než dvacet let stará, a tedy zřejmě nepříliš zajímavá. Stručně vyjádřeno - tehdejší konfrontace informací kritických k jaderné energetice, zejména k té československé, s realitou a jejími protagonisty pro mne vyústila v rozhodnutí zabývat se raději perspektivnějším oborem energetiky, energetiky trvale udržitelné.

Co přesně bude vaší pracovní náplní, co vás čeká v nejbližších dnech?
V nejbližších dnech mne čeká přebírání funkce. Z toho pak teprve vyplývají ony konkrétní kroky, to jest zajistit pokračování běžících, start naplánovaných atd. Zadání práce tvoří Hornorakouský protijaderný plán do roku 2015, který schválila zemská vláda letos v březnu. Jedním z nejdůležitějších nástrojů k prosazování cílů této koncepce je šíření informací a jejich prostřednictvím ovlivňování veřejného mínění a tím i politiky. Prací zmocněnce je zejména koordinace aktivit jednotlivých subjektů jak na vládní, tak na nevládní úrovni. A samozřejmě též vyhledávání a zpracovávání oněch informací.

Jakým způsobem budete přesvědčovat českou a rakouskou veřejnost, o tom, že jaderná energie je špatná?
Rakouskou veřejnost o bezperspektivnosti jaderné energetiky již příliš přesvědčovat netřeba. Celý tamější vzdělávací systém pamatuje na to, aby připravoval mladé lidi pro budoucnost. Obecně platí, že přesvědčovat o tom či onom lze informační prací. V případě jaderné energetiky je nutné předkládat informace, které se lidé v propagačních letácích provozovatelů jaderných elektráren nedozvědí. A předkládat je v takové formě, aby je pochopil i ten, kdo se o problém nijak do hloubky nezajímá. Zní to jednoduše, ale provedení jednoduché vůbec není. O tom svědčí právě rozdíly v postojích veřejnosti doma a řekněme třeba v Německu.

Myslíte si, že práce s přesvědčováním veřejností bude mít význam a hlavně nějaký dopad na jadernou energetiku?
Je to otázka času, kdy tomu tak bude. Příklady ze zahraničí ukazují, že možné to je.

Co vám na českých elektrárnách připadá nebezpečné? Ve které zemi jsou jaderné elektrárny bezpečné a proč?
Myslím, že nejlepším čtením o bezpečnosti či nebezpečnosti českých jaderných elektráren jsou výroční zprávy o činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Kdo se dokáže "pročíst" celou zprávou a zamyslet se nad tím, co je v ní napsáno, získá zajímavý zdroj informací. A nemůže přehlédnout, že kromě občasných technických problémů je dlouhodobě kritizovaným problémem platným v celé české jaderné energetice takzvaná bezpečnostní kultura. Nelze říci, že by existovala země, kde se provozují zcela bezpečné jaderné elektrárny. Historie jaderné energetiky ukazuje, že čas od času dochází k těžkým haváriím, ke kterým podle výpočtů nikdy dojít nemělo, takže je zřejmé, že jaderná energetika se celosvětově provozuje se společensky neúnosným rizikem vzniku těžké havárie na jednotlivém zařízení. Dá se ukázat, že toto riziko je o dva řády vyšší, než by bylo přijatelné. Na druhé straně se za takzvaný stav vědy a techniky považuje řada řešení na jaderných elektrárnách německých. V jistém slova smyslu lze tedy říci, že v Německu se provozují jaderné elektrárny bezpečnější - a bezpečněji - než v zemích jiných. Možná že jednu z příčin lze najít v jiné bezpečnostní kultuře ... 

Jestliže navrhujete zrušení jaderných elektráren, co nabízíte v České republice jako alternativní zdroj energie, který by nahradil 30 procent energie z jádra?
To záleží na tom, jaký časový rámec si pro tuto úlohu zadáme. Jinak budou vypadat alternativy pro případ, že ukončení provozu se naplánuje na 5 let, a jiné bude řešení pro lhůtu 10 let. Povšimněme si, že ani v Německu nezvolili řešení odstoupení "ihned", Švýcaři si na to dali 20 let. Heslem pro Českou republiku je energetická efektivita. Až se u nás využije celý potenciál energetických úspor, pak má smysl ptát se, čím pokrýt zbývající potřebu. Hovořím o pokrytí potřeby, čímž nemyslím pokrytí na zdejší poměry enormního exportu. Čistě početně - jedna z českých jaderných elektráren pokrývá pouze export. Ta úloha tedy nevypadá tak hrozivě, jak se na začátku může zdát.

Co říkáte na rozhodnutí Německa na odstoupení od jaderné energie do roku 2022? Jak to podle vás může ovlivnit český energetický trh?
Německé rozhodnutí je vlastně jen zopakováním toho, na čem se Němci domluvili již zhruba před deseti lety. Jde jen o zavržení pokusu onen původní záměr opustit a ponechat jaderné elektrárny v provozu déle. To řešení lze jen uvítat. Je to krok směrem k trvalé udržitelnosti.

Německé odstoupení od jaderné energetiky je proces více než desetiletý. Nelze tedy zodpovědně říci, jak se bude projevovat na českém trhu zejména v dlouhodobějším horizontu. Němečtí energetici mají dobře zváženo, čím budou pokrývat potřeby hospodářství, takže představy, s nimiž se lze setkat i u nás na poměrně vysokých místech, že Německo se stane jakýmsi vírem, který bude vysávat elektřinu odjinud a tím ji zdražovat, je možné označit mírně řečeno za pokusy o strašení před fenoménem ústupu od jaderné energetiky.

Co říkáte na plánovanou dostavbu Temelína?
Záměr rozšířit počet bloků v Temelíně je krokem ve vývoji zpět. Krokem k utvrzení neudržitelné energetiky.

Jak hodnotíte práci svého předchůdce Radka Pavlovce?
Neznám ji do takových detailů, abych si mohl dovolit ji veřejně hodnotit.