Zeman a Valachová se shodli na důležitosti boje proti xenofobi

Prezident Miloš Zeman a ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD) se dnes shodli na tom, že boj s xenofobií je důležitý, ale je třeba rozlišovat v přístupu k usazeným cizincům a k migrační vlně. Výzva vědců k toleranci vůči uprchlíkům s tím podle Valachové není v rozporu. Ministryně to řekla po jednání s prezidentem v Lánech.

Vědci zveřejnili svou výzvu proti xenofobii minulý týden. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček je za to zkritizoval, akademici podle něj prohlubují příkop mezi společností a elitami. Tvrdil, že je to jeho osobní názor, který přednáší se svolením prezidenta. K výzvě vědců se naopak připojili Valachová, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ČSSD).

Podle Valachové schůzku s hlavou státu zahájil právě rozhovor o výzvě vědců. "Shodli jsme se na tom, že boj s xenofobií je rozhodně důležitý. Je třeba rozlišit mezi přístupem k dlouhodobě usazeným cizincům a rizikem nekontrolované migrační vlny. To nijak nerozporuje ani výzva akademiků," řekla ministryně. S prezidentem se shodla i na tom, "že česká společnost je tolerantní společnost". Musí ale být maximálně informována o dění. "V demokratické společnosti nemají místo fašisté a ultrapravicové strany, nepředstavují alternativu," dodala Valachová.

Zeman Ovčáčkův výrok nekomentoval. Valachová řekla, že ani ona nemá potřebu vyjádření mluvčího na adresu vědců komentovat.

Zeman na začátku srpna v rozhovoru pro Blesk.cz uprchlíkům vzkázal, že je do Česka nikdo nezval. "Pokud se vám to nelíbí, běžte pryč," uvedl prezident. Oznámil také, že armáda je připravena poslat na hranice 1500 vojáků. Na konci července pak hlava státu prostřednictvím svého mluvčího zalitovala, že se dosud nepodařilo najít dotaci pro klokánky, "které pečují o české děti, třebaže částka na pomoc imigrantům se bude zřejmě řádově lišit".

Vědci mimo jiné ve svém apelu vyzvali politiky, aby nezneužívali neštěstí uprchlíků k hromadění levných politických bodů a zohledňovali při přijímání běženců v tísni skutečné možnosti republiky, ne nálady veřejného mínění. Akademici považují za jedno z největších nebezpečí radikalizaci společnosti ze strachu a rozdmýchávání nenávisti.