Prezident Miloš Zeman by rád viděl jako velvyslankyni v Bratislavě Livii Klausovou, manželku exprezidenta Václava Klause. Ve svém vysílání to uvedla Česká televize.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pro iDnes.cz uvedl, že o Zemanově přání ví, ale že ho odmítl. "Je to velmi neobvyklá myšlenka. Bylo by to demotivující pro celý diplomatický sbor. Na tom místě by měl být profesionální diplomat," řekl Schwarzenberg.
"Prezident Václav Klaus se domnívá, že jeho manželka by roli velvyslankyně s přehledem zvládla. Je si jist, že by se jí na Slovensku dostalo i velkého respektu a úcty," zprostředkoval názor bývalého prezidenta on-line deníku TÝDEN.CZ Petr Macinka z Institutu Václava Klause.
O tom, že by Slováci Livii Klausovou jako velvyslankyni vřele přijali, nepochybuje bývalá slovenská diplomatka a známá herečka a politička Magda Vášáryová. Že bývalá první dáma ČR není kariérní diplomatkou, by podle ní překážku nepředstavovalo. Vášáryová připomněla, že Klausová, která je rodačkou ze Slovenska, stále mluví spisovnou slovenštinou. "Když vystoupí před lidmi slovensky, bude to přijato dobře," vyjádřila se Vášáryová a dodala, že Klausová "je intelektuálně zdatná osoba a práci diplomata by se naučila velmi rychle".
Podle mluvčího ministerstva zahraničí Karla Šrola by bylo "diplomatickou nezdvořilostí", kdyby úřad komentoval jakékoli návrhy diplomatů před jejich oficiálním přijetím druhou zemí. "Mohlo by to být chápáno jako vyvolávání nemístného tlaku na tu zemi," zdůvodnil Šrol. Proces jmenování velvyslanců je dlouhodobou záležitostí. Ministerstvo zahraničí navrhne jméno kandidáta, které posléze musí schválit vláda. Kandidáta poté jmenuje prezident a následně se žádá hostitelská země o souhlas s dosazením daného velvyslance.
"Politický profesionál ví, že jakákoli jednání o velvyslancích jsou vedena v klasifikovaném, tedy utajeném režimu. Politický profesionál nahlas do chvíle, než je velvyslanec schválen, o tom zásadně důsledně nemluví, nekomentuje to a neuvádí žádná jména, Pokud se někdo chová jinak, je v této oblasti politický amatér," řekl k informacím o možném angažování Klausové v diplomacii Nečas.
Schwarzenberg dlouhodobě prosazuje názor, že se velvyslanci mají stávat kariérní diplomaté. Potýká se ale se záměry Hradu. Zeman si například přeje, aby velvyslanecký post v Moskvě obsadil bývalý kosmonaut a europoslanec za komunisty Vladimír Remek. Klaus zase chtěl na ambasádu ve Vatikánu dosadit šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta, který doposud v diplomacii nepůsobil. Podle Schwarzenberga Klaus Forejtovo jmenování navíc podmiňoval podpisem zákonů, které do té doby odmítal podepsat. "Daňové změny, rozpočet, restituce, které nakonec nevetoval, a tak dále," řekl nedávno týdeníku Respekt.
Navíc vláda už v únoru schválila nového kandidáta do Bratislavy, dosavadního generálního sekretáře na ministerstvu zahraničí Jaromíra Plíška. Na poslední chvíli, jakmile nastoupil prezident Zeman, z jeho jmenování sešlo.
Prezident Miloš Zeman si za cíl své první zahraniční cesty vybral v duchu tradic Slovensko, kam se vydá 4. dubna. Velvyslancem na Slovensku je nyní Jakub Karfík.
Klausová se narodila 10. listopadu 1943 v Bratislavě. Vystudovala zahraniční obchod na VŠE. Roli první dámy plnila od března 2003. Již předtím ale veřejně vystoupila například v roce 1997 v období takzvaného sarajevského atentátu, kdy část politiků ODS vyzvala jejího muže po skandálech s financováním strany k odstoupení. Tehdy Klausová na Václavském náměstí na manželovu podporu přečetla dopis jejich mladšího syna. V nedávné kampani před druhým kolem přímé volby prezidenta podpořila Zemana, stejně jako Remek, jemuž nabízeli kandidaturu na prezidenta komunisti.
