Hovory z Lán
Zeman kritizoval politické náměstky, chtěl by je vymýtit

Prezident Miloš Zeman se kriticky vyslovil proti postupu, kdy koaliční strany na ministerstva, kde nemají ministra, dosazují takzvané politické náměstky. V pořadu Českého rozhlasu Radiožurnál Hovory z Lán řekl, že bude usilovat o to, aby služební zákon politické náměstky vymýtil.

Političtí náměstci jsou podle Zemana nepřiznaní hlídači ministra z jiné strany. Informace o resortech by si měli ministři předávat na vládě, míní prezident. "Podporuji co nejtvrdší verzi služebního zákona, která tu hnusnou instituci politických náměstků, pokud možno, vymýtí," řekl.

Institut politických náměstků prezident kritizoval, když se postavil za ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO), která v úterý odvolala svého náměstka pro vězeňství a trestní politiku Pavla Šterna (nominovaného ČSSD). Štern předtím odmítl Válkové dát podrobnější údaje k tendru na elektronické náramky pro domácí vězně a obrátil se kvůli tomu na protikorupční policii.

"Myslím si, že když pan náměstek Štern tyto podklady odmítl poskytnout, tak byl zcela oprávněně vyhozen, a jestliže dokonce podal trestní oznámení, tak ty důvody pro vyhazov se zdvojnásobují," řekl dnes Zeman. Štern ovšem tvrdil, že Válková se snažila získat o průběhu výběrového řízení informace, na které nemá nárok.

Návrh komplexní novely služebního zákona, který připravila vládní koalice, by se mohl projednávat na mimořádné červencové schůzi Sněmovny. Služební zákon má odpolitizovat státní správu. Česko ho přijalo už v roce 2002, dosud ale nenabyl plně účinnosti. Novelu zákona kritizuje TOP 09, výhrady má i KSČM.

"Je těžké se vyjadřovat k něčemu, co je jen pár vět vyňatých z rozhovoru. Pravděpodobně to budeme komentovat v pondělí nebo v úterý po zasedání vlády," řekla mluvčí.

Wprost minulý víkend otiskl přepis tajně pořízené nahrávky z rozhovoru, při němž guvernér Marek Belka loni v létě ministru vnitra Bartolomieji Sienkiewiczovi sliboval pomoc vládě při financování deficitu. O aféře se začalo ještě více mluvit poté, co bezpečnostní složky ve středu vtrhly do redakce magazínu a pokoušely se bez dodržení patřičných úředních procedur od šéfredaktora získat podklady týkající se tajné nahrávky. Zásah vyvolal vyhrocenou debatu o svobodě tisku.

Sikorski je považován za velkého kritika Moskvy, který se jí otevřeně postavil kvůli jejímu postupu vůči Ukrajině. Hodně se o něm mluvilo i jako o možném nástupci Catherine Ashtonové na postu šéfa diplomacie EU.

Zeman pokládá možnou nominaci Junckera na šéfa EK za dobrou volbu

Prezident Miloš Zeman považuje případnou nominaci lucemburského expremiéra Jeana-Claudea Junckera na nového předsedu Evropské komise za dobrou volbu. Zeman to řekl v neděli v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán. Prezident věří tomu, že nová Evropská komise přinese změny v Evropské unii a zopakoval svoji kritiku chybějící společné zahraniční politiky EU.

"Myslím si, že Jean-Claude Juncker je dobrá volba," uvedl Zeman. Kandidáta Evropské lidové strany na příštího předsedu komise, kterého v sobotu podpořili i sociálnědemokratičtí šéfové vlád zemí EU a příští týden o něm bude jednat summit v Bruselu, pokládá prezident za profesionála, jehož si váží.

Doufá v to, že nová bruselská exekutiva přinese změnu do politiky EU a právě dlouholetého lucemburského premiéra má za záruku toho, že ke změnám dojde. Dosluhující Evropské komisi vedené Josém Manuelem Barrosem vyčetl, že se příliš soustředila na detaily a "pro stromy neviděla les".

"My tak trochu zapřaháme vůz před koně, protože nejdřív jmenujeme evropského ministra zahraničí a pak namáhavě hledáme jeho pracovní náplň. Mělo se postupovat obráceně: definovat pracovní náplň a pak k této náplni hledat vhodného člověka," poznamenal prezident, který postrádá i společnou obrannou politiku evropské osmadvacítky a větší společnou ekonomickou politiku.

Za jednu z možných cest k uklidnění napětí na východě Ukrajiny Zeman považuje jednání mezi novým ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a nejbohatším Ukrajincem s velkým vlivem v oblasti východoukrajinského Donbasu Rašidem Achmetovem. "Co se týče ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině, tady bych se přimlouval za dlouhodobé příměří. Rány se hojí pomalu a když jejich hojení urychlujete, tak zpravidla dosáhnete opaku," řekl Zeman k jednostrannému příměří vyhlášenému v pátek kyjevskou vládou.

Zeman se s Babišem při jednání o rozpočtu v zásadě shoduje

Zeman a členové jeho expertního týmu se setkali s Babišem k jednání o rozpočtu minulou sobotu v Lánech. "Myslím si, že v zásadě jsme se shodli, protože v návrhu rozpočtu je růst investic vyšší než růst spotřeby domácností a růst spotřeby domácností je vyšší než růst spotřeby vlády," řekl Zeman a označil to za základní trojici parametrů rozpočtu, která by se měla zachovávat. Premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) o jednáních podle Zemana informuje jak Babiš, tak on sám.

Vláda v pondělí schválila rozpočtové rámce na následující roky, příští rok by měl být schodek státního rozpočtu 100 miliard korun. O konečné podobě rozpočtu pro jednotlivé kapitoly a ministerstva budou ministři vyjednávat ještě během léta. Zákon o státním rozpočtu musí po vládě schválit Sněmovna a podepsat prezident.

Zeman zopakoval, že se chystá na červencové jednání vlády a vyjádřit se tam k rozpočtu. Plánuje podpořit investice do dopravní infrastruktury a přesun volných peněz Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) z celostátní úrovně, kde nejsou připravené projekty, krajům.

V návrhu rozpočtu Zeman pochválil valorizaci důchodů, kritizoval ale zachování systému, že lidem s většími důchody porostou výrazněji. Podle prezidenta tak roste nerovnost mezi důchodci. Podporuje proto valorizaci všem stejnou částkou.

Jak řekl prezident už dříve, do budoucna by investice mohlo podpořit vybudování kanálu Dunaj-Odra-Lebe. S ministrem dopravy Antonínem Prachařem (ANO) se dohodl, že bude urychleně zpracována studie proveditelnosti kanálu, řekl dnes prezident. Podle březnových informací médií Prachař plánoval soutěž na studii kanálu zastavit, což tehdy prezident kritizoval s poukazem na to, že studie proveditelnosti je v koaliční smlouvě.

Zeman potvrdil, že 28. října vyznamená disidentu Gorbaněvskou

Takzvaných osm statečných, kteří v srpnu 1968 na Rudém náměstí v Moskvě demonstrovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, navrhl na státní vyznamenání Český rozhlas a tento týden jejich nominaci na Řád Tomáše Garrigua Masaryka schválila Poslanecká sněmovna.

Zeman se prý rozhodl ocenit Gorbaněvskou ještě před těmito návrhy. "Bohužel, bude to řád, který bude udělen in memoriam, což mě hluboce mrzí. Ale i řády im memoriam jsou regulérní ocenění," konstatoval Zeman. Gorbaněvská zemřela náhle loni v listopadu. Nedlouho předtím se s ní český prezident sešel a už při tomto setkání jí prý sdělil, že jí chce vyznamenání dát.

Kromě Gorbaněvské byli "osmi statečnými" Konstantin Babickij, Taťjana Bajevová, Larisa Bogorazová, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov. Naživu jsou podle podkladů sněmovního organizačního výboru Bajevová, Dremljuga, Fajnberg a Litvinov.

O tom, zda řád udělí i sedmi zbývajícím kritikům okupace Československa, Zeman prý zatím "z technických důvodů nepřemýšlel". Upřesnil, že těmito technickými důvody je počet křesel pro oceněné ve Vladislavském sále Pražského hradu při předávacím ceremoniálu 28. října. Loni se podle něj do sálu vešlo 30 křesel. Letos od Sněmovny dostal 70 kandidátů a on sám má 20 dalších.

"Nechci ale, aby kvůli tak triviálnímu technickému detailu, jako je počet křesel, byl omezen počet lidí, kteří si to opravdu zaslouží," uvedl prezident a jako možné řešení zmínil postavení dvou řad křesel pro vyznamenané. "U těch zbývajících sedmi statečných tak bude nutné dořešit některé technické detaily," podotkl k případnému ocenění kolegů Gorbaněvské.