Otázka běženců
Zeman: Kvóty na uprchlíky by měla schvalovat Evropská rada

Prezident Miloš Zeman by si přál, aby se podařilo přenést otázku migrace, tudíž i kvót, na úroveň Evropské rady, tedy na úroveň premiérů. Česko a zbylé země visegrádské skupiny by tak mohly podle Zemana nesmyslný návrh blokovat. Zeman to řekl v reakci na návrhy Evropské komise, které ve středu představil předseda EK Jean-Claude Juncker. Podle ODS stálé prosazování povinných kvót pro přijímání běženců ukazuje na bezradnost Evropské komise a její aroganci vůči národním státům.

"Velmi bych si přál, aby se podařilo přenést otázku migrace, a tedy i migračních kvót na úroveň Evropské rady, tedy na úroveň premiérů, právě proto, aby nejenom Česká republika, ale i další země visegrádské čtyřky měly možnost tento dle mého názoru nesmyslný návrh blokovat," řekl Zeman. Nesmyslný je podle prezidenta proto, že stejně nakonec migranti i přes kvóty zamíří do Německa. "Takže pokus zadržovat je na našem území je poněkud iracionální," poznamenal.

Juncker navrhl povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků, kteří jsou v Řecku, Itálii a v Maďarsku, mezi členské země. Česko by mělo přijmout dalších asi tři tisíce uprchlíků. Spolu se starším návrhem by šlo o rozmístění 160 tisíc běženců, na Česko by mělo připadnout 4300 migrantů.

"S povinnými kvótami ODS nikdy nesouhlasila, na tom se nic nemění. To, že na nich Evropská komise stále trvá, jen dokazuje její bezradnost a aroganci vůči národním státům i samotným lidem na útěku, které tím komise nutí být tam, kde nechtějí," řekl předseda ODS Petr Fiala. Junckerovy návrhy na posílení kapacit ochrany vnějších hranic EU nebo na zvýšení částky na humanitární a rozvojovou pomoc Fiala přivítal, označil je ale za vágní.

EU by se měla podle europoslance ODS Evžena Tošenovského soustředit v první řadě na dodržování platných pravidel a na ochranu vnějších hranic. "Jean-Claude Juncker žádné dlouhodobé strategické řešení nepředstavil," soudí.

"Kvóty je třeba odmítnout nikoli proto, že bychom se nechtěli či nedokázali postarat o čtyři tisíce lidí, ale proto, ze nejsou řešením," uvedl úřadující předseda STAN Petr Gazdík. EU podle něj musí hledat společný přístup k imigrační vlně a jasně říci, komu poskytne azyl a za jakých podmínek. Na řešení situace se mají podílet všechny státy EU spíše finanční a organizační pomoci. "Nerozumím tomu, jak chtějí evropští politici udržet uprchlíky v zemích, v nichž tito lidé nechtějí být," dodal.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura pokládá Junckerův návrh za útok na suverenitu Česka. "Požadavek povinného přerozdělování imigrantů a legalizace imigrace je porušením základního práva svrchované země rozhodnout, komu dovolí pobyt na svém území," sdělil Okamura. Pokud se česká vláda "podřídí nátlaku EU a bude tolerovat islamizaci země", hnutí bude navrhovat vyslovení nedůvěry kabinetu.

Juncker oznámil, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Ohlásil rovněž společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přivítal, že se komise v nových návrzích nesoustředí jen na prosazení kvót, s nimiž Česko spolu s dalšími zeměmi V4 nesouhlasí. Česká vláda volá po ochraně schengenské hranice, vybudování takzvaných hotspotů, definování bezpečných zemí a po efektivní azylové a návratové politice. Sobotka mluví taky o nutnosti ukončení konfliktů v Sýrii a Libyi a o rozvojové pomoci.

"Je nezbytné, aby se důsledně dodržovala pravidla EU a země postupovaly jednotně a stejným směrem," zdůraznil v prohlášení Sobotka. Unie už podle něho nepotřebuje diskuse o nových plánech na řešení migrační krize, musí přistoupit k činům.