Snahou změnit situaci v České republice či její politickou kulturu, nezklamat své příznivce nebo mít možnost zveřejnit své názory zdůvodňují zájemci o účast v prezidentských volbách svou kandidaturu. Uchazeči o Pražský hrad to sdělili v odpovědích na anketní otázky nebo to vyplývá z jejich dřívějších vyjádření či informací z jejich webů.
Mezi hlavní favority volby patří současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Ucházet se o Hrad jim má umožnit dostatek podpisů voličů. Zeman chce jít do opětovného boje o post prezidenta, protože si to přáli jeho stoupenci, které nechce zklamat. "Protože kdybych se na ně vykašlal, připadal bych si jako zbabělec," sdělil novinářům. Zároveň by rád ve své práci pokračoval, protože ji považuje za krásnou a zajímavou.
Drahoš účast ve volbách zdůvodňuje snahou být prezidentem, který národ spojuje, netřídí lidi na přátele a nepřátele a je garantem demokracie. Slibuje přinést vizi pozitivní budoucnosti a dát všem důvěru v to, že Češi jsou národ tvořivých a šikovných lidí. Horáček je přesvědčen, že bude schopen zastupovat zájmy "skutečně všech" občanů České republiky. Protože si kampaň platí sám, nebude nikomu nic dlužit a splácet, a to ani politikům či byznysmenům, uvedl.
Podporu poslanců či senátorů si zajistilo pět kandidátů. Bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer se do voleb přihlásil, protože už nevydržel stát a dívat se se založenýma rukama. Prezidentská kampaň podle něj zůstávala vzdálená tématům, která považuje za klíčová, tedy třeba otázky nejisté situace ve světě, reforem EU či budoucnost života na venkově. Lékař a aktivista Marek Hilšer chce přinést české politice svěží vítr a restart politické kultury. Česko si dle něj zaslouží nezávislého prezidenta, který bude hájit zájem běžných občanů a nebude loutkou lobbistických skupin nebo miliardářů, kteří si přivlastňují stát.
Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, věří, že jako prezident může být ČR užitečný a může jí nabídnout jasné postoje, hluboké znalosti i praktické zkušenosti, důslednou obhajobu národních zájmů a schopnost komunikovat slušně, ale konkrétně, věcně a s nadhledem. Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za svůj hlavní cíl označil Českou republiku, "respektive deset milionů lidí, kteří jí říkají vlast". Prohlásil, že každý den přemýšlí, jak by jim mohl svými životními zkušenostmi pomoci. Chce, aby věděli, že žijí v klidné a sebevědomé zemi s budoucností.
Hudebníka a šéfa strany Rozumní Petra Hanniga ke kandidatuře vyzvaly subjekty podporující jeho stranu. Po váhání nabídku přijal jako svou občanskou povinnost. Podotkl, že si původně myslel, že má handicap, protože na věci nahlíží "z různých úhlů" a není zastáncem populistických řešení.
Podnikatel Vladimír Boštík uvádí, že má dostatek občanských podpisů. Kandiduje, protože chce být prezidentem všech lidí. Chce, aby občané měli, co potřebují.
O lednové volby projevil zájem více než tucet dalších kandidátů. Někteří z nich již svůj boj vzdali, jako například předseda republikánů Miroslav Sládek nebo sociální pracovnice Jitka Albrechtová, která kandidovala, aby poznala a pochopila politiku. Další věří, že se jim do úterý podaří získat politickou podporu. Patří mezi ně Terezie Holovská, které v prezidentské volbě chybí žena. Prezident má být podle ní ochránce lidu, má s lidmi stále mluvit a poznatky zprostředkovat vládě.
Bývalý poslanec Otto Chaloupka chce vrátit lidem důvod dívat se pozitivně do budoucnosti a důvod být hrdí. Sochař a architekt Emil Adamec by se ve funkci prezidenta zasadil o zrušení úřadu prezidenta a podpořil vznik monarchie, bývalý učitel Miroslav Frajbiš slibuje zlepšení současné situace v ČR či navrácení hodnot do společnosti. Zpěvačka Jana Yngland Hrušková bere kandidaturu jako možnost se vyjádřit. Jako prezidentka by chtěla zabránit nejlépe vystoupením z EU velkému nebezpečí, které podle ní ČR hrozí kvůli migraci.
Umělec Milan Kohout se domnívá, že pro přežití do budoucnosti je nutná radikální a revoluční změna chápání společenského systému. Nabízí své služby "poučen moudrostí ptáků", kteří vidí svět z výšky, ale zároveň se musejí na zemi hrabat v tlející hlíně, aby našli červy. Manažera Daniela Masopusta ke kandidatuře vyburcoval "nebývalý morální a duchovní úpadek země", chce se aktivně podílet na budoucnosti ČR. Podnikatel Igor Sládek chtěl účast ve volbách využít jako prostředek ke zviditelnění svých názorů na migraci či zdravotnictví.
Ivana Smetanu ke kandidatuře přivedla bezmocnost obyčejných lidí dovolat se spravedlnosti. "Stratég" Josef Toman považuje rozdělení Československa za nelegitimní a za neplatné vše, co poté v České republice nastalo.
