Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Potvrdil to Císařův zeť Václav Hlavatý.
"Císař na Hrad!" bylo jedno z hesel pražského jara 1968, když se hledal nástupce za odstoupivšího prezidenta Antonína Novotného. Reformní komunista Čestmír Císař, kterého v roce 1968 na prezidentský úřad podporovali především studenti a intelektuálové.
Císař se do nejvyšších politických pater dostal v roce 1963. Nejprve povýšil v komunistické straně, kde v ústředním výboru KSČ zastupoval tajemníka, a když padla vláda stalinisty Viliama Širokého a vystřídal ji kabinet Jozefa Lenárta, stal se Císař ministrem školství a kultury. V ministerské funkci vydržel pouhé dva roky, mocenská klika kolem Antonína Novotného údajně nebyla spokojena s jeho liberálními a reformními postoji a s tím, že si "příliš zahrává s inteligencí". Císař pak byl "uklizen" na velvyslanecký post do Rumunska.
Do Prahy se Císař vrátil v březnu 1968, když jej povolal tehdejší první tajemník KSČ Alexandr Dubček, aby se věnoval kultuře a vzdělanosti. Řekl prý mu: "A teď to budeš dělat na plný pecky." Shodou okolností se druhý den po jeho příjezdu vzdal funkce prezident Novotný a hledal se jeho nástupce. Císař se stal kandidátem inteligence a hlavně mládeže, s níž měl dobré vztahy jako ministr.
"Dubček mi říkal, tohle se nemělo stát, jak z toho ven," vzpomínal Císař. Přes rostoucí popularitu se s Dubčekem dohodl, že na prezidentskou funkci podpoří Ludvíka Svobodu, který měl respekt Moskvy. Pražské jaro se podle Císaře ale rozvíjelo tak mohutně, až ho "musely převálcovat tanky". "Ale nakonec vždycky zvedneme hlavu a vždycky se tady ta země dostane na nějakou novou cestu," uvedl Císař, který viděl českou budoucnost optimisticky. "Bohužel se musí ta země zhuntovat, aby se vzpamatovala," dodal v roce 2009 v rozhovoru pro ČTK.
Po okupaci v srpnu 1968 patřil Císař, který mimo jiné v letech 1968 až 1969 předsedal České národní radě, mezi československé politiky, kteří byli uneseni sovětskými výsadkáři a zadržováni mimo území Československa. Poté byl podle svých slov odsunut na "okraj společnosti". Pracoval v památkové péči.
Do politického dění se znovu zapojil v 80. letech v době uvolnění poté, co se v Sovětském svazu dostal k moci Michail Gorbačov. Císař stál u zrodu Klubu za demokratický socialismus Obroda. Chtěli se prý podílet na převratu v roce 1989. "Ale ten už byl, bohužel, režírovaný jinak... Brzy jsem zjistil, že tak nějak překážíme," uvedl.
ČTK řekl, že se před prezidentskou volbou v prosinci 1989, kdy se zřejmě pod dojmem vzpomínek na rok 1968 i o něm hovořilo jako o možném kandidátovi (navrhl ho tehdejší Socialistický svaz mládeže), dohodl s Václavem Havlem, že podpoří jeho kandidaturu a vrátí se do diplomacie. Necelý rok byl stálým představitelem Československa v Radě Evropy. V souvislosti s přijetím lustračního zákona byl odvolán.
Císař se narodil 2. ledna 1920 v Hostomicích na Teplicku. Střední školu absolvoval ve francouzském Dijonu, poté začal studovat na pražské Karlově univerzitě, kterou však krátce po jeho příchodu nacisté zavřeli. Okupaci přečkal jako účetní.
Po válce vstoupil do KSČ. Záhy se dostal do různých stranických funkcí, působil v kulturně propagačním oddělení ÚV KSČ. V letech 1952 až 1957 byl vedoucím oddělení a později tajemníkem Krajského výboru KSČ v Plzni. Mimo jiné se podílel na potlačení plzeňských nepokojů po měnové reformě v roce 1953. V roce 1957 se stal zástupcem hlavního redaktora Rudého práva a v roce 1961 hlavním redaktorem listu Nová mysl.
V posledních dvaceti letech se Císař věnoval psaní. Mimo jiné vydal rozsáhlé Paměti s podtitulem Nejen o zákulisí Pražského jara.
