Tvář listopadu 1989
Zemřel komunista Štěpán, kterého vypískali dělníci v ČKD

Komunistický funkcionář Miroslav Štěpán byl v listopadu 1989 jedním z nejviditelnějších symbolů moci, kterou svrhla sametová revoluce. Jako tehdejší předseda pražského městského výboru KSČ se koncem 80. let podílel na represích proti protirežimním demonstrantům, jako jeden z mála byl za to potrestán. Štěpán po propuštění z vězení podnikal a marně se pokoušel znovu prosadit v politice v čele vlastní strany.

Štěpán stanul v čele pražských komunistů v dubnu 1988, kdy se zároveň stal jedním ze členů ústředního výboru KSČ. Patřil k zastáncům tvrdšího přístupu k sílícím opozičním skupinám, což dával najevo i veřejně. "Republiku si rozvracet nedáme," vyslovil například v říjnu 1988 při oficiálních oslavách 80. výročí vzniku Československa varování lidem, kteří se chystali na režimem nepovolené demonstrace. Během nich tehdejší Veřejná bezpečnost zasáhla v Praze velmi brutálně.

Bezprostředně po událostech na Národní třídě Štěpán obhajoval postup komunistického vedení. Na jeho slova, že patnáctileté děti nebudou rozhodovat o odchodu vlády a prezidenta, však dělníci na setkání v ČKD reagovali pískotem a slogan "Na Štěpána bez Štěpána" se stal jedním z nejznámějších hesel listopadové revoluce. Dříve nejmocnější muž hlavního města nakonec 25. listopadu 1989 rezignoval na stranické funkce. Pouhý měsíc poté se pak ocitl ve vazbě.

Miroslav Štěpán byl původně stíhán kvůli své roli při potlačení demonstrace 17. listopadu 1989 či příkazu vyvážet účastníky Palachova týdne z ledna 1989 daleko za Prahu. Soudy jej ale nakonec potrestaly za zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli pokynu k zásahu proti demonstrantům 28. října 1988. Původně mu soud v červenci 1990 vyměřil čtyři roky vězení, odvolací Městský soud v Praze však trest snížil na dva a půl roku. Z vězení byl Štěpán podmínečně propuštěn v říjnu 1991.

Komunistické myšlenky Miroslav Štěpán nikdy neopustil, přestože jej "rodná strana" dvakrát vyloučila. Poprvé musel opustit řady KSČ 7. prosince 1989, v září 1992 se nicméně stal členem následnické Komunistické strany Čech a Moravy. Vydržel v ní ovšem pouze necelý rok. Ve straně vedl konzervativní platformu "Za socialismus v KSČM", kvůli údajnému porušování stanov jej ale v březnu 1993 vyloučili, exkomunikaci potvrdil i sjezd KSČM v červnu 1993.

V polovině 90. let Štěpán založil a vedl politický subjekt, který působil pod názvy Komunistická strana Československa a Strana československých komunistů. S touto ultralevicovou stranou kandidoval do parlamentu, ve sněmovních ani senátních volbách ale neuspěl. Ve straně Štěpán spolupracoval mimo jiné s bývalým agentem StB Ludvíkem Zifčákem, který sehrál mrtvého studenta na Národní třídě, po roce 2000 se však spolu nepohodli. V poslední dekádě se pak Štěpán z veřejného života stáhl.

Aktivní politice přitom věnoval rodák z Loun (narodil se 5. srpna 1945) celou předlistopadovou kariéru. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a získal titul kandidáta věd na VŠE, ale kromě krátkého působení ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky (1968-1969) pracoval jen jako funkcionář. V KSČ byl od svých 20 let a na počátku normalizace začal zvolna stoupat vzhůru. Řadu let Štěpán působil ve vedení Socialistického svazu mládeže, mimo jiné vedl pražskou organizaci (1974-1977).

Od roku 1976 byl 13 let poslancem, nejprve České národní rady a od roku 1981 Federálního shromáždění, devět let také vedl Mezinárodní svaz studentstva (1977-1986). Vrchol Štěpánovy kariéry přišel po roce 1986, kdy se dostal do nejužšího vedení pražské městské organizace KSČ. Kontakty, které získal během let na špičce komunistické hierarchie, dokázal Miroslav Štěpán využít i po svém pádu. Podnikal v ekonomickém poradenství a stále měl dobré kontakty v Rusku.