Ve věku nedožitých 69 let zemřel po krátké těžké nemoci bývalý člen ÚV KSČ a vedoucí tajemník pražské KSČ Miroslav Štěpán. Zdroj blízký rodině uvedl, že Štěpán byl začátkem roku hospitalizován a zhruba před dvěma týdny propuštěn.
K úmrtí komunistického funkcionáře z dob totality se oslovení politici nechtěli příliš vyjadřovat. "Já se nebudu vyjadřovat," řekla poslankyně KSČM Marta Semelová, která patří ve své straně k tvrdšímu jádru. "Tento pán mi nestojí za žádný komentář," sdělil bývalý disident, diplomat a člen někdejší vlády Alexandr Vondra (ODS). "Omezím se pouze na to, že o mrtvých jen dobře," řekl lobbista Miroslav Šlouf, jenž byl před listopadem 1989 funkcionářem Socialistického svazu mládeže stejně jako Štěpán.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše se Štěpán stal negativním symbolem konce minulého režimu. "Několikrát se snažil vrátit, nadvakrát se snažil vstoupit do KSČM, ale naše cesty se rozešly. Setrval na určitých východiscích, která nejsou východisky KSČM. Jeho strana nikdy nezískala popularitu. Měla sice podobný název, ale odlišný program," řekl Dolejš. Podle něj si každý člověk po své smrti zaslouží určitou pietu a pozůstalí soustrast.
Miroslav Štěpán, dlouholetý komunistický funkcionář se, v roce 1988 stal členem ústředního výboru Komunistické strany Československa a členem předsednictva ÚV KSČ. Při listopadové revoluci v roce 1989 se nechvalně proslavil projevem v pražské továrně ČKD, kde označil demonstranty za děti a po pobouření dělníků musel projev předčasně ukončit.
Koncem listopadu 1989 musel Štěpán rezignovat na své funkce, začátkem prosince pak i na poslanecký mandát ve Federálním shromáždění. V roce 1990 byl pak odsouzen ke dvěma a půl letům vězení za to, že dal v říjnu 1988 pokyn použít proti účastníkům protirežimní demonstrace vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl propuštěn.
Štěpán se pak dál věnoval politice, s Komunistickou stranou Čech a Moravy se však rozešel. Založil vlastní komunistickou stranu. Neúspěšně kandidoval do Senátu. Věnoval se i podnikání a snažil se také psát. Vyšly mu knížky Můj život v sametu aneb Zrada přichází z Kremlu či Zpověď vězně sametové revoluce.
| Miroslav Štěpán, negativní postava listopadu 1989 |
|
Komunistický funkcionář Miroslav Štěpán byl v listopadu 1989 jedním z nejviditelnějších symbolů moci, kterou svrhla sametová revoluce. Jako tehdejší předseda pražského městského výboru KSČ se koncem 80. let podílel na represích proti protirežimním demonstrantům, jako jeden z mála byl za to potrestán. Štěpán po propuštění z vězení podnikal a marně se pokoušel znovu prosadit v politice v čele vlastní strany.
|
Štěpán stanul v čele pražských komunistů v dubnu 1988, kdy se zároveň stal jedním ze členů ústředního výboru KSČ. Patřil k zastáncům tvrdšího přístupu k sílícím opozičním skupinám, což dával najevo i veřejně. "Republiku si rozvracet nedáme," vyslovil například v říjnu 1988 při oficiálních oslavách 80. výročí vzniku Československa varování lidem, kteří se chystali na režimem nepovolené demonstrace. Během nich tehdejší Veřejná bezpečnost zasáhla v Praze velmi brutálně.
Komunistické myšlenky Miroslav Štěpán nikdy neopustil, přestože jej "rodná strana" dvakrát vyloučila. Poprvé musel opustit řady KSČ 7. prosince 1989, v září 1992 se nicméně stal členem následnické Komunistické strany Čech a Moravy. Vydržel v ní ovšem pouze necelý rok. Ve straně vedl konzervativní platformu "Za socialismus v KSČM", kvůli údajnému porušování stanov jej ale v březnu 1993 vyloučili, exkomunikaci potvrdil i sjezd KSČM v červnu 1993.
