V sobotu zemřel ve věku 96 let v domově důchodců v Praze bývalý komunistický prokurátor a soudce Karel Vaš. Podle historiků se Vaš podílel na justičních vraždách. V minulosti stanul před soudem za účast na vraždě generála Heliodora Píky, ale kvůli promlčení nebyl potrestán.
Karel Vaš se narodil 20. března 1916 na Podkarpatské Rusi, v 17 letech vstoupil do KSČ. Po roce 1948 se stal prokurátorem a vyšetřujícím soudcem.
Podle policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se Vaš jako prokurátor Vrchní vojenské prokuratury v Praze a pak jako vyšetřující soudce pražského státního soudu významně podílel na nezákonném odsouzení Píky k trestu smrti v roce 1949. Proces s Píkou, představitelem zahraničního československého protinacistického odboje, byl podle policie vykonstruovaný. Vaš podle vyšetřovatele například zařadil do Píkova spisu falešný dokument o tom, že generál pracoval pro britskou zpravodajskou službu.
Vaš vinu stále popíral, stíhání před lety v knize označil za perzekuci. Řekl, že "nebude žádat o milost, protože je přesvědčen, že Píka byl souzen a zasloužil si trest za vojenskou zradu".
V červnu 2001 Městský soud v Praze poslal Vaše na sedm let do vězení. Odvolací Vrchní soud v Praze ale verdikt zrušil a trestní stíhání zastavil kvůli promlčení. Vrchní soud na základě vojenského trestního zákona z roku 1855 i s přihlédnutím k zákonu o protiprávnosti komunistického režimu spočítal, že stíhání Vaše pro trestný čin vraždy bylo promlčeno v roce 1994. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale někdejšího prokurátora obvinil až v roce 1998. Nejvyšší soud v roce 2002 názor vrchního soudu potvrdil jako správný.
Loni v létě podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ve Vašově kauze stížnost k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud označil stížnost za nepřípustnou a v prosinci 2011 ji zamítl.
Trest smrti navrhoval Vaš také v mnoha dalších kauzách. Političtí vězni mu přezdívali "soudce kat". Později se paradoxně sám stal obětí komunistické justice. Kvůli údajné velezradě strávil čtyři roky ve vězení. V roce 1956 jej rehabilitovali, poté pracoval jako úředník a novinář.
