Alice Herzová-Sommerová
Zemřela nejstarší žena, jež přežila holocaust. Byla z Prahy

Ve věku 110 let zemřela v Londýně pražská rodačka Alice Herzová-Sommerová, považovaná za nejstaršího člověka, jenž přežil nacistické vyhlazování Židů. Úmrtí oznámila její snacha. Herzová-Sommerová pocházela z židovské německy mluvící rodiny, stala se uznávanou pianistkou a za druhé světové války byla s rodinou internována v Terezíně.

Herzová-Sommerová zemřela v nemocnici, kam byla přijata v pátek, uvedla její snacha Genevieve Sommerová. Alice Herzová-Sommerová tak zemřela týden před vyhlašováním amerických Oscarů, na které je v kategorii krátkých dokumentárních filmů nominován i snímek o The Lady in Number 6: Music Saved My Life (Dáma v čísle 6: Hudba mi zachránila život), jenž pojednává o jejím životním příběhu.

"Všichni jsme věřili, že snad nikdy neumře," reagoval na úmrtí hlavní hrdinky dokumentu producent Frederic Bohbot. "Nikdy mě nenapadla myšlenka, 'uvidí ona vůbec ty Oscary?'," dodal.

Alice Herzová se narodila do umělecky založené rodiny, mezi jejíž přátele patřili například spisovatelé Franz Kafka či Max Brod. Na klavír začala hrát v pěti letech a před druhou světovou válkou se stala mezinárodně uznávanou pianistkou. V roce 1931 se vdala za houslistu Leopolda Sommera, s nímž měla syna Raphaela (1937-2001), jež se později stal světoznámým violoncellistou.

V roce 1943 byla s manželem a synem transportována do ghetta v Terezíně, kde odehrála spoluvězňům na 150 koncertů. Manžel zahynul v koncentračním táboře Dachau. "Na těch koncertech seděli staří lidé, zkroušení a nemocní a oni přišli na ty koncerty a ta hudba byla pro ně stravou. Hudba byla naším jídlem. Díky hudbě jsme zůstali naživu," vzpomínala Herzová-Sommerová později na dobu strávenou v Terezíně. "Pokud jsme mohli hrát, nebylo to tak hrozné," říkala.

Po válce se vrátila do Prahy. Jelikož nikdo z jejích blízkých nepřežil, odjela v roce 1949 se synem do Izraele, kde pedagogickou činností přispěla k zachování hudebního odkazu česko-židovských hudebních skladatelů Viktora Ulmanna, Pavla Haase, Gideona Kleina a Hanse Krásy. V roce 1986 se odstěhovala za synem do Londýna, kde až do své smrti žila a několik hodin denně hrála na klavír.

Její životní příběh se stal v roce 2007 předlohou pro knihu Melissy Müllerové a Reinharda Piechockého Rajská zahrada v pekle: Život Alice Herzové-Sommerové. Před čtyřmi roky jí český velvyslanec v Londýně Michael Žantovský předal cenu ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury ve světě.