Ženy viněné z propagace neonacismu vinu odmítají

Domácí
5. 1. 2018 12:00
Zleva obžalované Zuzana Cvrčková, Eva Bittmannová, Martina Boriková a Michaela Čermáková.
Zleva obžalované Zuzana Cvrčková, Eva Bittmannová, Martina Boriková a Michaela Čermáková.

Ženy, které v pátek stanuly u soudu, odmítly obžalobu, jež je viní z podpory a propagace neonacistického hnutí Resistance Women Unity (RWU). Většinou odmítly ke skutkům z let 2007 až 2009 vypovídat nebo v krátkých vyjádřeních sdělily, že jsou nevinné. Obvodní soud pro Prahu 2 se bude případem dál zabývat 21. února.

Podle obžaloby se ženy podílely na organizaci akcí podporujících neonacistické hnutí nebo na výrobě a distribuci materiálů propagujících RWU. Hnutí podle žalobce podporovaly zejména na akcích uspořádaných pro příznivce krajní pravice. Pozvánky a další materiály zveřejňovaly také na internetu.

Akce se konaly především ve středních Čechách, například v Praze, Kutné Hoře, Kladně, ale i v Děčíně. Získané prostředky pak údajně byly použity i k podpoře takzvaných Prisoners of War, což jsou uvěznění pravicoví extremisté. Obžaloba viní ženy také z toho, že pořádaly například dětské dny, kam chodili pravicoví extremisté a jejich potomci.

Před soudem dnes stanula Zuzana Cvrčková, Eva Bittmannová, Michaela Čermáková, Martina Bartošová a Michaela Dupová. "S obžalobou nesouhlasím. Jsem přesvědčena o své nevině a že jsem se žádného trestného činu nedopustila," řekla soudu Cvrčková. Postěžovala si také na to, že se kauza vleče mnoho let. Bartošová soudu řekla, že se účastnila pouze povolených shromáždění, a odmítla, že by propagovala extremismus. Ostatní obžalované se k případu vyjádřit nechtěly. Podle starého trestního zákona jim hrozí tři až osm let vězení.

V případu figurovalo původně 15 obviněných žen. Stíhání dvou bylo podmíněně zastaveno, protože se přiznaly. S dalšími dvěma byla uzavřena dohoda o vině a trestu. Pět žen soudy pravomocně zprostily obžaloby, případem se však kvůli podanému dovolání ze strany státního zastupitelství ještě bude zabývat Nejvyšší soud.

Případ úzce souvisí s razií tehdejšího Útvaru proti organizovanému zločinu, která zasáhla do nejvyšších míst tuzemské krajní pravice. V první fázi bylo obviněno 18 extremistů. Někteří ze stíhaných údajně měli vazby i na ultrapravicovou militantní organizaci White Justice, jiní byli podezřelí z přípravy teroristického útoku nebo pořádání koncertů.

Policie v minulosti o RWU uvedla, že ideově navazuje na obdobné ženské organizace hitlerovského Německa do roku 1945 s ideovým podtextem rasové výlučnosti árijských žen. Založena byla v roce 2007. Jejím cílem podle proklamací bylo posílení opozice vůči systému, který jde podle RWU "cíleně proti dlouhodobému přežití bílých rodin". Některé členky RWU se angažovaly také v soudem zakázané extremistické Dělnické straně.

Nejde o jediný vleklý spor související s pravicovým extremismem, který česká justice řeší. Od roku 2010 se soudy zabývají jiným případem propagace hnutí Národní odpor a pořádání různých neonacistických akcí, v němž figurují bývalí členové Dělnické strany a dalších údajní extremisté.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šimánek Vít

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ