Ženy viněné z propagace neonacismu vinu odmítají

Domácí
5. 1. 2018 12:00
Zleva obžalované Zuzana Cvrčková, Eva Bittmannová, Martina Boriková a Michaela Čermáková.
Zleva obžalované Zuzana Cvrčková, Eva Bittmannová, Martina Boriková a Michaela Čermáková.

Ženy, které v pátek stanuly u soudu, odmítly obžalobu, jež je viní z podpory a propagace neonacistického hnutí Resistance Women Unity (RWU). Většinou odmítly ke skutkům z let 2007 až 2009 vypovídat nebo v krátkých vyjádřeních sdělily, že jsou nevinné. Obvodní soud pro Prahu 2 se bude případem dál zabývat 21. února.

Podle obžaloby se ženy podílely na organizaci akcí podporujících neonacistické hnutí nebo na výrobě a distribuci materiálů propagujících RWU. Hnutí podle žalobce podporovaly zejména na akcích uspořádaných pro příznivce krajní pravice. Pozvánky a další materiály zveřejňovaly také na internetu.

Akce se konaly především ve středních Čechách, například v Praze, Kutné Hoře, Kladně, ale i v Děčíně. Získané prostředky pak údajně byly použity i k podpoře takzvaných Prisoners of War, což jsou uvěznění pravicoví extremisté. Obžaloba viní ženy také z toho, že pořádaly například dětské dny, kam chodili pravicoví extremisté a jejich potomci.

Před soudem dnes stanula Zuzana Cvrčková, Eva Bittmannová, Michaela Čermáková, Martina Bartošová a Michaela Dupová. "S obžalobou nesouhlasím. Jsem přesvědčena o své nevině a že jsem se žádného trestného činu nedopustila," řekla soudu Cvrčková. Postěžovala si také na to, že se kauza vleče mnoho let. Bartošová soudu řekla, že se účastnila pouze povolených shromáždění, a odmítla, že by propagovala extremismus. Ostatní obžalované se k případu vyjádřit nechtěly. Podle starého trestního zákona jim hrozí tři až osm let vězení.

V případu figurovalo původně 15 obviněných žen. Stíhání dvou bylo podmíněně zastaveno, protože se přiznaly. S dalšími dvěma byla uzavřena dohoda o vině a trestu. Pět žen soudy pravomocně zprostily obžaloby, případem se však kvůli podanému dovolání ze strany státního zastupitelství ještě bude zabývat Nejvyšší soud.

Případ úzce souvisí s razií tehdejšího Útvaru proti organizovanému zločinu, která zasáhla do nejvyšších míst tuzemské krajní pravice. V první fázi bylo obviněno 18 extremistů. Někteří ze stíhaných údajně měli vazby i na ultrapravicovou militantní organizaci White Justice, jiní byli podezřelí z přípravy teroristického útoku nebo pořádání koncertů.

Policie v minulosti o RWU uvedla, že ideově navazuje na obdobné ženské organizace hitlerovského Německa do roku 1945 s ideovým podtextem rasové výlučnosti árijských žen. Založena byla v roce 2007. Jejím cílem podle proklamací bylo posílení opozice vůči systému, který jde podle RWU "cíleně proti dlouhodobému přežití bílých rodin". Některé členky RWU se angažovaly také v soudem zakázané extremistické Dělnické straně.

Nejde o jediný vleklý spor související s pravicovým extremismem, který česká justice řeší. Od roku 2010 se soudy zabývají jiným případem propagace hnutí Národní odpor a pořádání různých neonacistických akcí, v němž figurují bývalí členové Dělnické strany a dalších údajní extremisté.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šimánek Vít

Další čtení

Počítačová hra pomohla hradu Trosky k rekordní návštěvnosti, přišlo 120.000 lidí

Domácí
3. 11. 2025

Mračková Vildumetzová ke 4. 11. skončí ve funkci hejtmanky Karlovarského kraje

Domácí
3. 11. 2025

Senior, který před volbami napadl Babiše holí, dostal od soudu podmínku

Domácí
3. 11. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ