Onemocnění jater
Ženy vypijí šest litrů lihu za rok, přibývá závislých na alkoholu

Češky vypijí průměrně šest litrů čistého lihu ročně. Alkoholické onemocnění jater je druhou nejčastější příčinou úmrtí žen ve věku 20 až 54 let, přibývá i závislých. Typickou klientkou adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), kde léčba závislých žen začala před 50 lety, je žena ve věku 41 až 60 let, většinou bez partnera nebo s partnerem alkoholikem. Nejčastěji ji k léčbě přimějí dospělé děti nebo zaměstnavatel pohrůžkou propuštění. Až pětina tam léčených žen pochází ze zdravotnictví, zaznělo ve čtvrtek na tiskové konferenci.

Podle přednosty Kliniky adiktologie VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michala Miovského je ženské pití alkoholu stigmatizované, ženy proto svou závislost do poslední možné chvíle tají. "I lidé s psychiatrickými diagnózami jsou pro společnost více přijatelní než závislí," dodal. Ženy do léčby podle něj nastupují později než muži, a její zahájení je tak komplikovanější. Přesto abstinuje deset let od zahájení léčby na této klinice 57 procent žen, které je dokončily, a třetina těch, které nastoupily. Část ale léčbu nedokončí nebo ji opakuje.

"Na ženském oddělení léčíme všechny závislosti, pořád ale dominuje závislost na alkoholu, někdy v kombinaci s užíváním návykových léků, hypnotik a sedativ. Je to asi 60 procent. Občas se u nás objeví i ženy závislé na opiátech," popsal primář kliniky Petr Popov. Léčí se tam podle něj i ženy závislé na hazardním hraní. V minulosti tam byla i pacientka, které ničilo život nepřetržité sledování televize.

Ženská nebo společná oddělení jsou při většině psychiatrických nemocnic, v Praze byla ale léčba zahájena v roce 1971. "Léčebný systém byl tehdy postaven na základě programu pro muže, ale lékaři jej přizpůsobili ženským potřebám a prodloužili na čtyři měsíce," uvedl Miovský.

Po čtyřech měsících na lůžkovém oddělení následuje tři až pět let intenzivního doléčovacího programu. Dalších deset let mají ženy možnost navštěvovat některé části programu. Podle lékařky Olgy Pecinovské mají ženy v komunitě denně sedm až osm hodin terapeutického programu a další povinnosti, které vytvářejí model běžné zátěže zaměstnané ženy.

Společných akcí s aktuálně hospitalizovanými ženami se účastní i bývalé klientky, které různě dlouhou dobu abstinují. Dvě z nich na tiskové konferenci uvedly, že i jim společné pobyty pomáhají v dalším osobním rozvoji. Léčeným ženám jsou příkladem.

Podle Pecinovské přibývá závislých žen od poloviny 20. století. Na vině jsou stoupající nároky na ženu ve společnosti, vyšší dostupnost návykových látek i vyšší společenská tolerance. Přes 50 lety připadala jedna léčená žena na zhruba deset můžu, v současné době je poměr 1:4.

Zatímco muži začínají pít spíš pivo a psychické potíže se dostaví později, u žen je vstupní drogou nejčastěji víno a pít začínají, aby upravily svůj špatný psychický stav. Proti mužům na ně i při stejné tělesné hmotnosti alkohol působí hůř, protože mají v těle méně vody a více tuku. Mají také menší játra, která by alkohol mohla odbourávat.

Lékaři nedoporučují pít alkohol vůbec, rizika jeho užívání snižuje nepít více než pět dní v týdnu. Průměrná denní dávka by neměla u žen překročit 16 gramů ethanolu, tedy asi půllitr piva, dvě deci vína nebo malá sklenička destilátu. Závislostí je podle odborníků stav, kdy užívání alkoholu či jiné drogy má negativní dopad na partnerský vztah, rodinu nebo práci.