Bechyňský zámecký pán Josef Šťáva, jehož Diag Human se léta soudí se státem o miliardy, v emigraci za totality zbohatl na kšeftech mezi Východem a Západem. Jeho kariérou se proplétaly tajné služby. TÝDEN zjistil, že v jeho firmě po revoluci dělal i šéf komunistické vojenské kontrarozvědky.
Kdo Josefa Šťávu potkal osobně, o něm nejčastěji hovoří jako o příjemném o výmluvném společníkovi. Tyhle vlastnosti měl zřejmě už jako teenager. Známý investigativní novinář Josef Klíma s ním chodíval na stejnou střední školu v pražském Radotíně. Vybavuje si ho jako frontmana bigbítové studentské kapely Kon-tiki. "Bydlíval v Kosoři nad Radotínem. Tam už snad nevedly žádné cesty. On byl o rok starší. Byl mazák a já bažant, což je v takovém věku nepřekonatelný rozdíl. Vybavuji si ho nejvíc z chmelové brigády, kde hráli s kapelou. Perfektně uměli zahrát Tell me od Roling Stones, to byl jejich majstrštyk. Měl moc hezký hlas a holky na něj letěly," tvrdí Klíma.
Šťáva sice po střední nastupuje na pražskou zemědělskou univerzitu v Suchdole, záhy se ale raději vydává vstříc svému emigrantskému osudu. V roce 1970 se jako dvacetiletý kluk rozhodl uskutečnit svůj sen o svobodném světě, bohatství a zajištění rodiny. Přes Jugoslávii utekl do Švýcarska, kde se usadil. Svět komunistické totality, který nechal za sebou oddělený ostnatým drátem, mu ale nakonec k naplnění tohoto snu možná pomohl ještě větší měrou, než jeho nový domov.
Klíčem k nevídané Šťávově kariéře by mohl být generálmajor Cyril Method Ohrablo, jehož dobové archiválie z padesátých let popisují jako svéráznou figuru, která při jednání se stranickými podřízenými mívala na stole nabitou pistoli.
Umetaly Šťávovi v jeho snažení cestičku tajné služby na obou stranách železné 
opony? A byl skutečně dvojitým agentem?
Byl klíčovou ve firmě Diag Human bývalý kovaný komunista?
Jak se Šťáva vypracoval v emigraci?
Proč dostal pardon od Husáka?
Úplatky, nebo provize?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 25. srpna.
