Stát seškrtal hrazené lázeňské pobyty. Pojišťovny už nezaplatí zotavení po operacích žlučníku, jakékoli edukační pobyty ani několikanásobné doléčování bolavých kloubů. Ministerstvo tím chce ušetřit více než půl miliardy korun.
Bylo jen pár dní do Vánoc, kdy jedenapadesátiletého Mirka z Prahy postihly ukrutné bolesti břicha. Verdikt lékařů byl jasný: akutní zánět žlučníku a okamžitá operace. Po bezproblémovém zákroku přišla pro Mirka jakási satisfakce - třítýdenní pobyt v lázních Luhačovice. Na léčebnou kúru v krásném prostředí doteď vzpomíná a díky ní nemá absolutně žádné obtíže.
Stihl to téměř na poslední chvíli. Absolvovat operaci žlučníku dejme tomu letos koncem září, lázeňský pobyt si už neužije. Ministerstvo zdravotnictví totiž hrazené pobyty výrazně seškrtalo a jednou z obětí je právě zotavení po operacích žlučníku. Nejde ale jen o ně. V nové vyhlášce jmenující obtíže, se kterými mají lidé právo na hrazenou lékařskou péči, je změn daleko více. On-line deník TÝDEN.CZ ji prostudoval a tady jsou hlavní novinky.
Žlučníkáři. Do lázní jen po komplikované operaci
Co se týče zmíněných žlučníkářů, ti budou mít právo na hrazenou lázeňskou péči jen v tom případě, když absolvují skutečně náročnou a komplikovanou operaci, jejíž následky se hůře hojí. Poté jim náleží jednadvacetidenní pobyt, na který musejí nastoupit maximálně rok po operaci.
Bolavé šlachy a klouby. Jednou a dost
Asi nejvíce lidí se dotkne změna pravidel pro léčení pohybového ústrojí. Ministerstvo totiž zatrhlo pro některé obtíže opakované pobyty v lázních. Bolesti kloubů, svalových úponů či šlach, které si lidé způsobí svým dlouhodobým pracovním zatížením, už nebudou moci v lázních tišit několik let po sobě, ale pouze jednou jedinkrát. Drsné pravidlo jednou a dost se má vztahovat na pacienty, jejichž problémy by vyřešila operace, které se ale z různých přičin vyhýbají.
Svaz léčebných lázní považuje tuto změnu za vůbec největší zásah do hrazené lázeňské péče. A to z prostého důvodu. Pohybové ústrojí si totiž v lázních léčí více než polovina tamních pacientů. "Říci, že u nějakých obtíží nelze lázeňskou léčbu opakovat, mi přijde zkratkovité. Existuje řada lidí, kteří se z různých důvodů bojí operace, a ty lázně pro ně byly jediná alternativa. Úplně jim to upírat podle nás není dobré," myslí si předseda zmíněného svazu Eduard Bláha.
Učit se žít s cukrovkou v lázních nepůjde
Po prázdninách už také nebude možné vyjet do lázní na takzvaný edukativní pobyt. Při něm se pacienti - především diabetici či lidé s onemocněním srdce - učili novému životnímu stylu. Na něj museli chtě nechtě přejít, aby se jejich choroba neprohlubovala. "Domnívám se, že edukace by měly primárně spadat do ambulantní péče praktických lékařů a specialistů daného oboru (např. internistů, diabetologů a dalších specialistů)," zdůvodňuje změnu mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
I tady má však lázeňský svaz výhrady. "Byl to ideální prostor, aby se ti lidé se svou nemocí sžívali. Byla to krátká doba, kdy byla pozornost soustředěna na člověka, a ne na jeho nemoc. Je špatně, že toto odpadne," míní Bláha. Podle něj je odhalení dlouhodobé choroby jako například cukrovky pro člověka obrovský šok. "Musíte si najednou začít píchat inzulin, vážit si jídlo, sledovat svou glykémii, to je obrovská změna. Lidem to totálně rozhodí život a dlouho jim trvá, než si zvyknou," tvrdí.
Prodloužení léčby bude těžší
Ministerstvo také zahýbalo s dobou léčby. Zatímco nyní platí, že jednadvacetidenní pobyt bylo možné vcelku lehce o týden prodloužit, nově bude podobná nástavba tvrdě vykoupená. Musí k ní kývnout revizní lékař, který bude mít jasný důvod, proč tak činí. Jako změna k lepšímu se naopak jeví zkrácení příspěvkové léčby ze tří na dva týdny. Lidé to uvítají především z časových důvodů. Na příspěvkovou léčbu si totiž museli brát dovolenou a přijít rázem o tři týdny z celkových čtyř či pěti se jim mnohdy nechtělo.
Ministerstvo: ušetříme. Lázně: jde nám o život
Hlavní důvod, proč ministerstvo zdravotnictví hrazenou lázeňskou léčbu osekalo, je čistě ekonomický. Podle mluvčího úřadu se novou vyhláškou podaří ušetřit půl až tři čtvrtě miliardy korun. Svaz lázní kontruje také ekonomickými důvody. "V čase ekonomické recese by mohl mít zásah do hrazené lázeňské péče fatální následky. Už letos poklesly tržby lázní o dvacet procent a novela propad zcela jistě ještě prohloubí a lázním pustí žilou. Některé menší lázně bez zahraniční klientely jsou opravdu existenčně ohroženy," míní Bláha.
