Časopis dTest odhalil přítomnost plísně v pivech 33 značek. V pěti případech, kdy pivo obsahovalo vyšší podíl mykotoxinů, podal časopis podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Nejvíce mykotoxinů obsahovalo podle časopisu tmavé pivo Svijany - Svijanská kněžna. Vypití pouhého litru takového piva může způsobit zdravotní obtíže, varuje dTest. Pivovar Svijany s výsledky nesouhlasí a podal na dTest trestní oznámení.
Litr Svijanské kněžny s obsahem alkoholu 5,2 procenta obsahoval 85 mikrogramů mykotoxinu, což podle dTestu překračuje tolerovanou denní dávku. Podle sládka pivovaru Petra Menšíka je ale svijanské pivo nezávadné. Vychází z úterních výsledků testů, které si nechali udělat ve výzkumném pivovarském ústavu v Brně. Podle tohoto rozboru Svijanská Kněžna s datem expirace 29. 5. 2013 obsahuje necelých 17 mikrogramů mykotoxinu, tedy asi pětkrát méně než uvedl časopis. Podle Menšíka jim v časopise nechtěli sdělit, kde vzorky testovali. "Šíření informací na základě nedoložených výsledků testu v časopise dTesty proto považujeme za šíření poplašné zprávy s cílem poškodit náš pivovar a vyvodíme z toho právní důsledky v podobě dnes podávaného trestního oznámení," dodal Menšík.
Pivovar si nechal otestovat v Brně i dalších 14 vzorků sladu a všech osm druhů piv ze své produkce. Žádné neobsahovaly zvýšené množství mykotoxinů. Podle Menšíka v pivovaru archivují vzorky všech surovin používaných pro vaření piva po celou dobu minimální trvanlivosti piva, stejně jako vzorky všech piv.
Vyšší podíl jedovatých látek měly podle testu časopisu i speciální piva Primátor polotmavý 13 %, Žatec Sváteční speciál, Primátor Rytířský 21 % a Vyškovské pivo Tmavý džbán, které se řadí mezi ležáky.
Denní přípustná dávka předmětného mykotoxinu se podle manažera testování Václava Beneše stanovuje velmi jednoduše. "Na kilogram hmotnosti jej může přijmout člověk jeden mikrogram. Vyšší dávky mykotoxinů se mohou projevovat například bolestmi hlavy či nevolností," uvedl Beneš. "Negativní zdravotní důsledky příjmu mykotoxinů se ovšem projevují především při opakované konzumaci, jejich dlouhodobé působení může vést až k oslabení imunity," dodal. Časopis dTest testoval 50 značek lahvového piva. Podle Beneše zjištění dTestu prověřuje SZPI, poznamenal ale, že pivo je poněkud paradoxně potravinou, na níž se limity pro obsah mykotoxinů nevztahují.
Jedovaté látky přecházejí do piva z plesnivého ječmene pro výrobu sladu. Podle sládka ze Svijan to ale v pivovaru jen těžko poznají, přestože každou várku sladu na přítomnost plísně vizuálně kontrolují. "Pokud však sladovna nakoupí plesnivý ječmen, což je v příkrém rozporu minimálně s řemeslnou etikou, viditelné známky napadení plísní se při sladování odstraní, ale mykotoxiny v zrnu zůstanou. Tato situace se nedá při běžné přejímce odhalit," uvedl. Podle Menšíka se přesto chystají přijmout opatření, aby se nákupům nekvalitního sladu vyhnuli.