Nový občanský zákoník
Zkaženou radost z dovolené odškodní cestovka

Právo na osamostatnění dětí již před osmnáctými narozeninami nebo na odškodnění za "ztrátu radosti z dovolené". To jsou některé z novinek, které by měl přinést nový občanský zákoník, nahrazující ten současný, jenž je starý skoro padesát let. Vláda by měla návrh nového zákoníku projednat letos na jaře, a pokud projde bez problémů ve vládě i v parlamentu, mohl by začít platit již od roku 2013.

"Současný občanský zákoník vychází z poměrů šedesátých let minulého století a z tehdejších názorů na soukromé právo. To zapříčinilo jeden z největších nedostatků zákoníku, což je roztříštěnost úpravy občanskoprávních vztahů v několika různých právních předpisech. Člověk proto při řešení své záležitosti musí sledovat nejen občanský zákoník, ale také například zákon o rodině, obchodní zákoník či další právní předpisy," vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, co bylo jednou z hlavních motivací k vytvoření zcela nového zákoníku.

Při přestavbě občanského zákoníku od základů by také mělo dojít k upřesnění některých pravidel a ke sjednocení pojmů. "Například dnešní pojem způsobilost k právním úkonům je příliš složitý a běžnému člověku málo srozumitelný. Nový občanský zákoník tudíž volí pojem svéprávnost, který je jednoduchý a v běžné mluvě vžitý. Rozdíl mezi pojmy svéprávnost a způsobilost k právním úkonům je asi takový, jako by se slovo růst vyjádřilo slovy kvantitativní změna směrem vzhůru," naznačil Korbel.

Nový občanský zákoník se zabývá vztahy mezi příbuznými, vlastnickými vztahy, problematikou dědictví i různými druhy smluv a závazků. Zasahuje tedy snad do všech oblastí života a přináší řadu velkých změn oproti současné legislativě. Některé z chystaných legislativních novinek, které se mohou v budoucnu mnoha lidí dotknout a možná jim i změnit život, vám nyní popíšeme.

Svéprávnost už v sedmnácti

Mnoho změn přináší nový občanský zákoník v oblasti svéprávnosti či podle nynějších termínů "způsobilosti k právním úkonům". Děti se například budou moci stát právně nezávislými na rodičích již před svými osmnáctými narozeninami. "Představte si třeba, že sedmnáctiletý má už rok vlastní zaměstnání, nastěhoval se do vlastního bytu a na rodičích není hmotně závislý. Podle současné úpravy přesto potřebuje souhlas zákonných zástupců k uzavření různých smluv, například o odběru elektřiny," uvedl náměstek ministra spravedlnosti.

Podle nového zákoníku by si však mohl takový sedmnáctiletý již zařizovat podobné věci sám. "Prokáže-li, že je dostatečně vyspělý, bude mu podle nového zákona přiznána svéprávnost a jeho vůle v jeho soukromých věcech nebude podmiňována souhlasem rodičů," potvrdil Korbel.

Odškodnění za zpackanou dovolenou

Zajímavou novinkou je, že mezi nemajetkovými újmami bude figurovat "ztráta radosti z dovolené", za niž bude moci poškozený požadovat náhradu. "Nejde však o odpovědnost cestovní kanceláře za slunečné počasí. Úhrada ztráty radosti z dovolené je možná jen v případě porušení povinností, za něž pořadatel zájezdu odpovídá," zdůraznil Korbel. Peníze tedy bude moci nespokojený turista po cestovní kanceláři chtít, když jej třeba ubytuje v jednolůžkovém pokoji s okny směřujícími na parkoviště, přestože slibovala apartmá s výhledem na moře.

"Zakotvení takové nemajetkové újmy do návrhu občanského zákoníku není v Evropě ničím ojedinělým. Dnes se již naopak v evropských zemích jedná o standardní úpravu," podotkl.

Dědit bude babička i bratranec

Velký soubor změn vnáší nový zákoník také do problematiky dědických vztahů. Nově bude například mít závěť větší váhu než nárok na dědictví daný zákonem a lidé se budou moci zříci dědictví ještě za života člověka, po kterém by měli dědit.

Také se rozšíří okruh příbuzných, kteří budou mít ze zákona nárok na dědictví. Nově to bude i babička nebo dědeček zemřelých či bratranci a sestřenice. Dnes třeba za situace, kdy zemřou rodiče a zároveň i jejich děti, které by po nich dědily, majetek rodičů propadne státu.

Zvíře už nebude věc

Nový zákoník již nepovažuje zvíře za věc. "Návrh výslovně deklaruje, že živé zvíře není věcí, byť se na něj ustanovení o věcech, pokud to neodporuje povaze zvířete jako živého tvora, přiměřeně použijí," upřesnil Korbel. "Smyslem návrhu je výslovně zdůraznit, že na živého tvora se má nahlížet jinak než na neživý objekt," dodal.

Nyní například člověk nesmí při záchraně zvířete způsobit větší škodu, než kolik činí cena zvířete, ale podle nového zákoníku by už měl život zvířete větší význam než neživé věci. A lidé by také mohli nově požadovat po někom, kdo zabil jejich mazlíčka, větší odškodnění, než by činila pouhá "tržní" cena zvířete.

Soudy budou muset vyslechnout názor dětí

Podle návrhu zákoníku by měly mít děti větší práva na ovlivnění vlastního osudu. "Je stanovena povinnost soudu vyslechnout názor dítěte ve věci, která se jej dotýká. Musí samozřejmě přihlédnout k míře jeho rozumové vyspělosti, ale po dovršení věku dvanácti let se jej musí dotázat zpravidla vždy. Tento požadavek se promítl zejména do ustanovení o osvojení, kde je tento požadavek zvláště zdůrazněn," sdělil náměstek ministra spravedlnosti.