Škatulata v Bruselu
Zklamaný Babiš: Jourová má v eurokomisi řešit feministky i éčka
10.09.2014 12:15 Aktualizováno 10.09. 14:17
Česká eurokomisařka Věra Jourová bude mít na starosti problematiku spravedlnosti, spotřebitelskou politiku a otázky rovnosti pohlaví. Složení nové Evropské komise v Bruselu oznámil její budoucí šéf a někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš považuje portfolio za neúspěch a zklamání. Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek se kvůli němu chce ptát premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na to, jak vyjednávání s unií probíhala. Sobotka má ale zisk spravedlnosti, o níž Česko neusilovalo, za úspěch a uznání kvalit. Naopak opozice mluví o diplomatické prohře.
"Čekala jsem jiné portfolio. Výběr ovlivnilo to, že mám právnické vzdělání. V konečném důsledku oblast spravedlnosti ale ovlivňuje životy všech občanů v Evropské unii," komentovala své zařazení Jourová.
Zklamaný je i Jourové stranický šéf, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš; považuje portfolio spravedlnosti za neúspěch a zklamání. "Považuji to za neúspěch, je to zklamání, myslel jsem, že dostaneme lepší portfolio," řekl Babiš. Na otázku, jestli Česko nemělo vyjednávat jinak, pak odvětil: "Zeptejte se pana premiéra, jak vyjednával, já jsem nevyjednával."
Nová unijní exekutiva bude mít celkem sedm místopředsedů, kteří budou koordinovat jednotlivé týmy komisařů. Čtyři místopředsedové jsou z postkomunistických zemí: Bulharska, Slovinska, Estonska a Lotyšska. Komisi jako celek musí ještě potvrdit Evropský parlament. V 28členné komisi je devět žen.
Předseda komise, která by se práce měla ujmout od listopadu, Jean-Claude Juncker, na tiskové konferenci připomněl, že jeho tým se bude muset vypořádat se složitou geopolitickou i hospodářskou situací. "Myslím, že pro to mám ten správný tým," prohlásil. "Rozhodl jsem se udělat některé změny a zatřást s věcmi," poznamenal Juncker. Prvním místopředsedou komise tak bude Frans Timmermans z Nizozemska, který bude odpovídat za zlepšení regulačních pravidel, vztahů mezi evropskými institucemi a právní otázky. Portfolio meziinstitucionálních vztahů se přitom dříve považovalo za "otloukánka" do počtu, nyní ho zastává Slovák Maroš Šefčovič.
Dříve Jourová říkala, že by nejraději dostala portfolio regionálního rozvoje, jelikož má zkušenosti právě s evropskými dotacemi i teď jako ministryně pro místní rozvoj, v posledních dnech se zase hovořilo o dopravě a vesmíru. Zatímco regiony připadly Rumunce Corině Crețuové, na dopravu a vesmír "povýšil" Šefčovič. "Určité zklamání to je. Profesně jsem se na regionální rozvoj doma připravovala mnoho let," přiznala nynější ministryně. Nemyslí si ale, že by Česko s resortem spravedlnosti neuspělo, byť usilovalo o některý ekonomický post. Dodala, že ji kabinet nového předsedy Evropské komise ujistil, že se resorty přidělovaly skutečně podle vzdělání.
České politiky to však neuspokojuje. Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek se kvůli tomu chce ptát premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), jak vyjednávání s unií probíhala. Nepřímo mu svým prohlášením již Sobotka odpověděl. "Zisk tohoto portfolia je pro zemi, jakou je Česká republika, úspěchem a uznáním našich kvalit," uvedl ministerský předseda, který podle svých slov na podporu Jourové učinil celou řadu diplomatických aktivit. Na tiskové konferenci připustil, že Česko usilovalo o ekonomické portfolio, míní ale, že i resort Jourové, který považuje za středně významný, má velký potenciál ovlivnit podobu a fungování celé Evropy. Záleží podle něj hodně na jednotlivých komisařích, jak ke své oblasti přistoupí.
Neočekávané bylo portfolio také pro šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, i proto, že se v minulosti v souvislosti s Jourovou hovořilo především o regionálním rozvoji nebo dopravě. Rozhodnutí Junckera podle něj může značit i na to, že unie nebere Česko dostatečně vážně, ale jen jako malý stát.
"Česká vláda mnohokrát opakovala, že bude usilovat o ekonomické portfolio. Je to zjevný diplomatický neúspěch," míní místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podobně to vidí i šéf opoziční ODS Petr Fiala. "Jednoznačně je to prohra pana premiéra a českého způsobu vyjednávání," řekl. Ukázalo se podle něj, že Sobotka nehájí dobře zájmy ČR. Resort spravedlnosti je podle něj v EK v podstatě nedůležitý.
I když většina politiků považuje přidělení spravedlnosti Jourové za neúspěch, řada z nich věří, že jej politička zvládne. "Určitě to zvládne, je to o tom, jaké lidi si vybere," řekl třeba Babiš.
Škatulata v komisi
Ačkoli se komise podobá vládám, ke každému postu nenáleží právě a pouze jedno "ministerstvo". Generálních ředitelství a útvarů je nyní třiatřicet a pod jednoho komisaře jich může spadat víc, nebo naopak jedno ředitelství může sdílet víc komisařů.
A portfolia komisařů se s každým novým obdobím trochu mění a přeskupují, včetně právě toho, jež má dostat Jourová. Ještě v první Barrosově komisi měl Ital Franco Frattini na starosti jak spravedlnost, tak vnitro. Ve druhém období se již tento post rozdělil mezi dvě zkušené komisařky - bezpečnost dostala Švédka Cecilia Malmströmová, zatímco spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová z Lucemburska. Obě byly zároveň místopředsedkyněmi komise a patřily k nejvýraznějším osobnostem kabinetu. Důležitá bude prý tato pozice i v rukách Jourové: "Bylo vytvořeno silné spotřebitelské portfolio. Spotřebitelská politika už není roztříštěna mezi různá portfolia, nýbrž má prominentní místo v portfoliu komisaře pro spravedlnost, spotřebitele a genderové rovnosti," uvádí komise v prohlášení.
Ke spravedlnosti tak přibyly další dvě nové záležitosti. Zaprvé rovné příležitosti, které měl v prvním Barrosově kabinetu Vladimír Špidla spolu se zaměstnaností a sociálními věcmi (a ve druhém nikdo, respektive ke spravedlnosti patřila základní práva), a zadruhé ochrana spotřebitele, která se ad hoc používala pro nové země - v roce 2007 se oddělila od zdravotnictví, když přistoupilo Bulharsko, s novým kabinetem roku 2012 se vrátila ke zdraví, a totéž se opakovalo loni s přistoupením Chorvatska.
Těžké váhy?
Už od posledního unijního summitu je známé jméno Italky Federiky Mogheriniové, která je jako šéfka evropské diplomacie také jedním z místopředsedů komise.
Za rozpočtové otázky a lidské zdroje bude odpovídat místopředsedkyně komise Kristalina Georgievová z Bulharska, která byla členkou končící komise Josého Barrosa. Slovinka Alenka Bratušeková dostala jako místopředsedkyně na starosti budování energetické unie, někdejší estonský premiér Andrus Ansip bude místopředsedou odpovědným za digitální trh.
Sociální dialog a otázky společné měny euro bude mít na starosti místopředseda komise a lotyšský expremiér Valdis Dombrovskis. Někdejší finský premiér Jyrki Katainen bude odpovídat za problematiku zaměstnanosti, růstu, investic a konkurenceschopnosti.
Tým místopředsedů má podle podle Junckera velké zkušenosti, mnozí jako premiéři už týmy podřízených koordinovali.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.