Českou republiku čeká ze soboty na neděli změna z letního času na zimní. V praxi to znamená, že v noci posuneme své hodinky o hodinu zpět. Podle psychologů je to právě zimní čas, který je pro náš organismus prospěšnější.
Anketa:
Vítáte změnu času z letního na zimní?
Podle psycholožky Marcely Slavíčkové posun času napomáhá zdraví, protože člověka navrací do přirozených biologických rytmů. Letní čas končí v noci ze soboty na neděli, kdy se hodinové ručičky posunou o 60 minut zpět - ve tři hodiny ráno se ručička posune na dvě hodiny ráno. Podle psycholožky fungoval v letním čase organismus lidí jako automobil s částečně zataženou brzdou. Se zimním časem se brzda povolila.
"Je to návrat do přirozeného bioenergetického prostoru, návrat do normy a optima, obnova biologických rytmů vůči Zemi a Slunci. Zatažená brzda se uvolnila a my fungujeme lépe," řekla Slavíčková, praktikující čínskou medicínu.
"Většině lidí přechod na zimní čas problémy nedělá, v zásadě hůře si zvykají na letní čas, kdy jim den začíná o hodinu dříve," doplnil psychiatr Jan Cimický. Organismus se musí "přeprogramovat", což trvá asi týden.
Změny času zasahují podle odborníků všechny, ale více dopadají na lidi nemocné a oslabené. Dětem škodí více než starým lidem. Podle Slavíčkové je to proto, že u dětí se souhrnná životní energie teprve buduje. "Změna ale postihuje i dospělé v produktivním věku, relativně zdravé, protože jim ukrajuje z celkového krajíce životní energie," vysvětlila.
Cimický zdůraznil, že ve své dlouholeté praxi se nesetkal s člověkem, který by vyhledal psychiatrickou pomoc pro výraznější problémy s časovými změnami. "Pro lidi zdravé to není problém, s jistými problémy lze počítat snad jen u neurotiků, kteří jsou zvyklí na určitý stereotyp," shrnul.
Letní čas zavádějí všechny země Evropské unie. Kromě nich také Spojené státy, Mexiko nebo Rusko. Zastánci letního času argumentují úsporou energie. Výzkumy ale ukázaly, že je zanedbatelná.
