Sněmovna propustila do třetího čtení vládní novelu, podle níž bude daň z nabytí nemovitosti platit kupující. Změna zákonného opatření měla původně platit už od 1. dubna, to už se ale nestihne. Rozpočtový výbor proto doporučil, aby začala platit první den třetího měsíce od vyhlášení ve sbírce. Pokud by Sněmovna předlohu schválila začátkem května, bude mít poté Senát měsíc na její projednání a prezident 15 dní na její podpis. Kdyby novela vyšla ve sbírce v červnu, začala by platit od září.
Vláda si od této změny slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Současný zákon dává možnost oběma stranám transakce, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí; zpravidla ji platí prodávající a kupující je v pozici ručitele. Změna zákona tento institut ručení ručí. Změnu v osobě poplatníka z tohoto důvodu hájil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). "Vzájemné ručení mezi poplatníky je něco velmi nepříjemného," poznamenal s tím, že zažil mnoho případů, kdy prodávající daň nezaplatil a finanční správa ji pak vymáhala po kupujícím.
Daň z nabytí platí nabyvatel nemovitosti již podle současné právní úpravy, a to ve stanovených případech, jako jsou třeba dražby nebo vydržení. Aby daň platil pouze kupující, navrhovala už bývalá vláda Petra Nečase (ODS). V říjnu 2013 ovšem Senát schválil zákonné opatření, které umožnilo současný stav.
"Banky se této změně přizpůsobí a poskytnou úvěr i na financování této daně," ujistil poslance ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Odečítat od nákladů daně
Podle informací z ministerstva financí zákon i nadále umožní poplatníkům odečítat si od základu daně z příjmu úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření, pokud z úvěru zaplatí nejen nemovitost, ale i daň z nabytí.
"Vzhledem ke skutečnosti, že daň z nabytí nemovitých věcí je součástí pořizovací ceny předmětné nemovité věci a zákon stanoví, že odpočet se poskytuje na financování bytové potřeby, kterou se rozumí koupě této věci, lze příslušnou nezdanitelnou část ve výše uvedeném případě uplatnit," stojí v odpovědi, kterou vypracovalo Generální finanční ředitelství a kterou poskytla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.
Poslanec ODS Vladislav Vilímec navrhl snížení sazby daně alternativně na tři nebo na dvě procenta z nynějších čtyř procent. První návrh by podle něj měl dopad do rozpočtu 2,5 až 2,8 miliardy korun, druhý návrh by stát připravil asi o pět až 5,6 miliardy korun. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura navrhl snížit sazbu až na jedno procento.
Stanjura navíc předložil avizovaný návrh na zrušení této daně. Podle ODS je zbytečná a platí se z již zdaněných peněz. Stát plánuje, že letos na této dani vybere asi deset miliard korun.
Novela také bez dalších podmínek osvobozuje kraje, obce a jejich svazky od placení daně z nabytí. Podle doporučení sněmovního rozpočtového výboru by v takovém případě samosprávy nemusely ani podávat daňové přiznání. Předloha má také zjednodušit určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Další změna se týká osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově se toto osvobození bude vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, nikoliv na rozestavěné.