Daňový balíček
Změny daní zvýší příjmy, kritizují dopad na rozpočet, hlásí odborníci

Přijetí senátní verze daňového balíčku je podle oslovených daňových odborníků dobrou zprávou především pro zaměstnance, kterým se zvýší příjmy. Vítají rovněž schválení stravenkového paušálu, který by měl snížit administrativu, nebo zvýšení a zrychlení odpisů firmám. Kriticky ovšem hodnotí rozpočtové dopady balíčku a přijímání daňových změn na poslední chvíli ke konci roku.

Senát ve čtvrtek v rámci daňového balíčku schválil vedle zrušení superhrubé mzdy také sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Horní komora rozhodla i o tom, že základní daňová sleva na poplatníka se má zvýšit z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 Kč v příštím roce a na 30 840 Kč v roce 2022. Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. Změny musí ještě potvrdit Sněmovna.

"Z pohledu zaměstnanců se jedná o pozitivní změny, které v určitém rozsahu povedou ke zvýšení jejich příjmů. Druhou stranou této mince jsou pak rozpočtové dopady, které se projevily například v nutnosti kompenzace výpadku z příjmů krajů a obcí," uvedl advokát z kanceláře Sedlakova Legal David Šupej.

Daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco upozornila, že jedním z hlavních pilířů programového prohlášení současné vlády bylo nejen zjednodušit a zprůhlednit daňový systém, ale také stabilní a předvídatelné daňové prostředí. "Podnikatelé, občané a právnické osoby, jež jsou v posledních měsících vystaveni značné ekonomické nejistotě kvůli probíhající pandemii koronaviru, se ale dozví, jaké budou jejich daňové povinnosti od ledna 2021, nejdříve na konci tohoto nelehkého roku, což považujeme za opravdu velmi nešťastné," uvedla.

Ivanco pozitivně hodnotí zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku nebo zrychlení odpisů. Zároveň ale dodala, že Česku by prospěla promyšlená a komplexní reforma daňového systému, která by znamenala jeho významné zjednodušení a následnou skutečně dlouhodobou stabilitu daňové legislativy, která by byla zároveň doprovázena významnými úspornými opatřeními ve výdajích státu.

"Zatímco v sousedním Německu zvažují zvýšení daní, aby bylo možné uhradit náklady na pomoc odvětvím zasaženým koronakrizí, v České republice ponechává i Senát otevřenou širokou krvácející ránu do státního rozpočtu. Po korekci odčitatelné položky je sice o něco menší, ale stále v objemu stovky miliard ročně," uvedl daňový poradce a jednatel společnosti Kodap Vlastimil Sojka.

Pomoc zasaženým sektorům by se měla podle něj uskutečnit tak, že by občané dočasně více na pomoc přispívali a ne že by jim naopak daně měly klesat. "Mám velké obavy, že ignorování této zdravé ekonomické logiky povede v dlouhodobém horizontu k hlubokému finančnímu rozvratu a krizi, jakou Česká republika ani Evropa nepamatuje," dodal.

Manažerka daňového oddělení poradenské společnosti BDO Lenka Froschová upozornila, že zrušení superhurbé mzdy sice přinese více peněz zaměstnancům, ale s odlišným dopadem podle výše příjmu. Zároveň se domnívá, že stravenkový paušál je pozitivní nástroj k snížení administrativních i provozních nákladů firem.

"Navrhované změny v oblasti majetku cílící na umožnění zrychlení daňového odpisování jsou dle našeho názoru vhodným instrumentem umožňujícím firmám podpořit jejich investiční chod a restartovat jejich tok peněz v této, pro mnohé firmy, krizové době," dodala Froschová.