Na síti
Zmínka na Twitteru donutila Brity mluvit. Čech o "jiné" diplomacii

Sociální sítě se v poslední době stávají důležitým nástrojem komunikace pro miliony lidí, ale také pro diplomacii. Jejich prostřednictvím je možné nejen sdělovat informace, ale mohou posloužit také k posunu diplomatických jednání, řekl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.

"Je to další úroveň vyjednávání. Něco vytáhnete do veřejného prostoru a nutíte ostatní k tomu zaujmout stanovisko," popsal Prouza praxi takzvané digitální diplomacie, která je běžná například na jednáních Evropské rady. Prezidenti a předsedové vlád zemí EU na nich v uzavřené místnosti i několik hodin debatují o citlivých tématech, jakým byl například odchod Británie z Evropské unie letos v únoru. V průběhu summitu podle Prouzy přišla pauza, během které Britové přestali mluvit s ostatními zeměmi.

"Zhruba pět minut po tom, co jsem dal na twitter v angličtině větu o tom, že je velmi zvláštní, že Britové přestali komunikovat, Britové volali a domlouvali si schůzku," řekl Prouza. "Těch 120 písmenek najednou donutilo Brity k tomu, aby se ta mašinérie vyjednávání rozjela," dodal.

Při jednání v EU se podle něj twitter osvědčuje zejména díky novinářům, kteří v jeho průběhu mají omezené zdroje informací. To je podle Prouzových zkušeností ideální prostor, jak přijít na veřejnost s konkrétním tématem. "V tu chvíli novináři - především zahraniční, což je na těch summitech důležité, začnou zjišťovat názory ostatních," uvedl. "Je to vlastně velmi efektivní cesta, jak donutit ostatní země, aby si všimly, co říká Česká republika, a byly zároveň nuceny k tomu, na to reagovat," míní.

Se sociálními sítěmi je podle něj ale nutné pracovat obezřetně. Riziko vidí ve zkreslení sdělení, které je například na twitteru omezeno počtem znaků. "Jsou tu příklady spousty různých politiků, kteří po několika hodinách mazali své tweety. Ale ta informace už si žije vlastním životem," podotkl.

Česko uprostřed žebříčku

České ministerstvo zahraničí využívá sociální sítě pro informování o činnosti ministerstva, k šíření cestovních doporučení pro nebezpečné oblasti nebo v krizové komunikaci, sdělila mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Výhody jsou podle ní zejména v šíři publika, aktuálnosti sdělení a zpětné vazbě.

Kromě ministerstva má vlastní profily také šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, jenž aktivně používá zejména twitter. "Každý den tweetuje minimálně jednou - spíše však častěji. Většina jeho tweetů je jak v češtině, tak i angličtině - aby si je mohli přečíst i v zahraničí," uvedla Lagronová.

Podle serveru Digital Diplomacy Live, který sestavuje žebříčky kvality digitální diplomacie jednotlivých zemí, je paleta nástrojů v této oblasti velmi široká. Nejde jen o využívání nejrozšířenějších sítí - twitteru a facebooku. Například britské ministerstvo zahraničí, které je letos na špičce žebříčku Digital Diplomacy Review, používá také videokanál, aplikace pro mobilní telefony, blogy a sociální sítě, které pracují s fotografiemi.

Mezi země, které pracují s digitálním obsahem nejlépe, patří podle žebříčku také Francie, USA, Rusko nebo Indie. Dobře si vede také EU a Vatikán. ČR je v hodnocení, které zohledňuje přítomnost v digitálním prostoru, její přizpůsobení publiku nebo aktuálnost, na 87. z 210 příček. Lépe si vede třeba Slovensko na 58. místě nebo Rumunsko na 45. pozici. V největší míře je to dáno počtem nástrojů, které ministerstva zahraničí těchto zemí používají.