Zóny se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů, v nichž se novým žadatelům nevyplácejí doplatky na bydlení, na svém území vyhlásilo či se chystá vyhlásit osmdesát osm obcí a měst ve dvanácti krajích. K tomuto kroku nepřistoupily radnice v Jihomoravském a Pardubickém kraji.
Uvedl to Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle něj míst bez doplatků přibývá a některé radnice opatření přijaly či začaly zvažovat před komunálními volbami. Na jaře mělo či chtělo mít bezdoplatkové zóny sedmdesát jedna měst a obcí.
Obec může vyhlásit v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog, oblast s nežádoucími jevy. V této zóně pak noví žadatelé doplatek na bydlení nedostanou.
"Opatření již vydalo padesát dva obcí. Komunální volby se městům, jako je Most, Ústí nad Labem, Bruntál nebo Karviná, hodily jako vhodná doba pro rozšíření stávajících oblastí na větší plochu, případně na celé město," uvedl institut. Podle něj za malé obce rozhodují o vyhlášení bezdoplatkových zón větší místa, pro která se pak menší města a vsi stávají "odkladištěm chudých".
Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se počet takzvaných vyloučených lokalit mezi lety 2006 až 2014 v Česku zdvojnásobil. Zatímco před 12 lety bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, o osm let později už 606. Tato ghetta byla ve 297 městech a obcích, žilo v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc osob. Podle výroční zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok v sociálním vyloučení žila polovina Romů. Podle odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny to bylo kolem 120 tisíc dětí a dospělých.
Zástupci IPSI i dalších organizací na pomoc lidem v nouzi opakovaně uvádějí, že pouhé zpřísnění pravidel vyplácení dávek problémy v Česku nevyřeší a lidi z ubytoven a nevyhovujícího bydlení do běžných bytů nedostane. Odborníci na sociální problematiku i některá města volají po vytvoření systému sociálního bydlení. Ten v Česku nyní neexistuje.
Babišova vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zákon o sociálním bydlení připraví. V kapitole o bytové politice stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi a na okraji společnosti, vytvoří podmínky pro obce a s nájemníky sociálních bytů budou pracovat sociální pracovníci. Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedávnem řekl, že samostatný zákon nevznikne a vláda se soustředí na program výstavby. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluvila pak o "zatočení s obchodem s chudobou a šmejdy", tedy nepoctivými pronajímateli. Zástupci resortů sestavili seznam 15 opatření.
Pravidla pro získání dávek se zpřísňují
Mezi těmito podněty je regulování pronájmu více bytů živnostenským oprávněním, stanovení hygienických standardů bytů, posílení policie a sociální práce v ghettech či sloučení dvou dávek na bydlení do jedné. Zajistit se má vymahatelnost dodržování pravidel sousedského soužití i to, aby "všichni práceschopní skutečně pracovali", stojí v souhrnu podnětů.
Podle IPSI spoléhat na několik opatření nestačí a podobné seznamy kroků nepomohou. "Úkolem vlády je nastavovat systémy a jejich financování. Špatné adresy a no-go zóny nevznikají kvůli sociálním dávkám. Bez vytváření příležitostí k bydlení pro lidi s nízkým příjmem sehrávají dávky roli jediné substituce, jak tento deficit (sociálního bydlení) nahradit," uvedl institut.
Vyplácení dávek hmotné nouze se v posledních letech zpřísňuje. Vedle možnosti vyhlásit bezdoplatkové zóny se loni v červnu snížil doplatek na bydlení do ubytoven. Pokud také lidé neprokážou vazbu k obci, jako je zaměstnání či škola, nemají na dávku nárok. Od konce loňska se část příspěvku na živobytí při pobírání dávky přes půl roku musí vyplácet v poukázkách. Tito potřební musí také vykonat alespoň dvacet hodin veřejné služby, jinak spadnou ze životního na existenční minimum.
IPSI začal fungovat v roce 2015. Tvoří ho většinou bývalí pracovníci vládní agentury pro sociální začleňování, kteří z ní před několika lety odešli po protestech po náhlém odvolání ředitele a po dalších změnách.
