Zvířata, která vládnou české zemi

Chřástal polní, sysel obecný a spol. Co stojí za mediální proslulostí drobných zvířátek, za niž by se nemusela stydět leckterá hvězda showbyznysu? Na počátku je většinou překažená stavba v chráněné oblasti nebo ostrý protest ekologů proti té či oné aktivitě, která tyto tvory ohrožuje, ruší nebo jinak obtěžuje.

„Dravec moták pilich a sova kalous pustovka mohou zdržet již naplánovanou část stavby dálnice R35 na Moravu,“ napsal 4. července letošního roku deník Mladá fronta Dnes. Těžko si představit, že si zmínění tvorové budou lehat před těžkou stavební techniku, poutat se řetězy ke stromům nebo okázale demonstrovat před státními institucemi. Co jim tedy dává tak rozsáhlou moc, aby dokázali změnit rozhodnutí úřadů?

Dravý pták moták pilich alias Circus cyaneus, velký asi jako káně lesní, i jeho noční kolega kalous pustovka (Asio flammeus) patří k živočichům, jejichž přítomnost v dotyčné lokalitě si vynutila zařazení oblasti do systému Natura 2000. Jakákoli výstavba v místech pod ochranou programu ovšem podléhá velmi přísným podmínkám, které kontroluje Evropská komise.

Efekt motýlích křídel

Podobné případy nejsou zdaleka ojedinělé. Na výsluní mediálního zájmu se již několik let vyhřívá také půvabný modrásek očkovaný (Maculinea teleius), který se usídlil na tzv. Slavíkových ostrovech poblíž Přelouče. Ohrožený motýl se k velké nelibosti Ředitelství vodních cest stal jedinou překážkou, která stojí v cestě míchačkám s betonem připraveným k výstavbě labského plavebního kanálu. Kvůli výskytu modráska v lokalitě ji zatrhl ministr životního prostředí Martin Bursík. Kromě toho, že jeho ministerstvo odmítlo firmě udělit potřebnou výjimku, navíc ještě zahájilo řízení o zařazení území do systému Natura 2000. Ekology kritizované plány společnosti tak nejspíš zůstanou jen v papírové fázi.

Nemenší zájem veřejnosti vzbudila i kauza sysla obecného (Citellus citellus). V letošním březnu probleskla médii zpráva, že by kolonie drobného hlodavce obývající letiště v pražských Letňanech mohla být ohrožena případným konáním olympiády v Praze. Vzápětí se začaly objevovat polemiky. Zatímco zastánci sysla argumentovali ekologií a závazky České republiky vyplývajícími ze zařazení oblasti do systému Natura 2000, příznivci olympiády do svého štítu vetkli veřejný a ekonomický zájem, před nímž přeci musí sysel ustoupit.

V honbě za vyššími principy přehlédly obě strany fakt, že rozhodnutí olympijského výboru o konání her v roce 2016, o jejichž pořadatelství Praha usiluje, zatím vůbec není na pořadu dne a obdobná je i situace ve věci rozhodování o podobě případného sportoviště. Zde navíc respektování syslí kolonie je přímo jednou ze vstupních podmínek pro zpracování projektu. (Připomeňme, že v letošním roce se rozhodovalo o místě konání her v roce 2012, které nakonec připadly ruskému letovisku Soči.) Největší skupina syslů v České republice (a nejspíš i ve střední Evropě), čítající asi 600 jedinců, tak může na zatravněné vzletové ploše letňanského letiště v klidu hlodat dál.

Tetřev a Kateřina

Trochu jiného původu je popularita další ze zvířecích „star“, tentokrát z říše ptactva. Ke kauze tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) přitáhli pozornost veřejnosti ekologové, které hluboce pobouřil trénink úspěšné běžkyně na lyžích Kateřiny Neumannové. Část její přípravy se totiž odehrávala v lokalitě šumavského Pytláckého rohu u Modravy, kde se tento pták velký zhruba jako krocan vyskytuje. Oblast spadá do nejpřísnější zóny ochrany národního parku, kam je normálně bez povolení vstup úplně zakázán.

Kdyby tetřev mohl číst noviny, jejich titulky by ho nejspíš vyplašily víc než sama Neumannová. „Šumava otevře zakázané zóny. A může za to Neumannová,“ domnívala se Mladá fronta. „Hlušec versus lyžařka,“ pojmenoval kauzu čtenář deníku Sport. „Katka Neumannová očištěna, ekologové mají smůlu,“ jásala Nova. Na kauze se po svém přiživil i týdeník Reflex. Ten v trefném komentáři „Kateřina N., škůdce lesní“ zkritizoval kromě své mediální konkurence, která skočila na lacinou senzaci, také vedení CHKO a české úřady.

Pozornost médií přinutila k reakci samotnou sportovkyni. „Omlouvám se, že jsem tetřeva hlušce vyrušila. Doufám, že jsem jej svým tréninkem nevyhnala do Německa," řekla poté, co byla v polovině letošního ledna vyhlášena sportovkyní roku. Její trénink a související mediální třeštění tak nakonec přišly nejdráž ředitele národního parku Aloise Pavlíčka, kterému jeho zaměstnavatel (ministerstvo životního prostředí) snížil odměny.

Pro úplnost - nebylo to poprvé, co se tetřev dostal do středu mediálního zájmu. Již dříve se kolem něj rozhořel spor (rovněž spojený s šumavským parkem), který citelně protáhl výstavbu rozhledny na Boubíně.

To nejlepší nakonec

Ještě o něco dříve než tetřev si jedno z předních míst na pomyslném žebříčku zvířecí popularity vydobyl chřástal polní. Kromě dobře zapamatovatelného jména, které má mimochodem velice půvabný latinský ekvivalent Crex crex, ho k úspěchu předurčilo spojení s kontroverzní CzechTekem. Nenápadný ptáček se v loňském roce dostal – alespoň podle názoru některých ekologů – do křížku s tanečníky. Proti tomu se ohradili jiní ochránci přírody a ministerstvo obrany, podle něhož louka, na níž se teknival konal, leží mimo blízké území rezervace Natura 2000. Obvyklý mediální kolotoč vzájemného obviňování ze lží a demagogie na sebe nenechal dlouho čekat.

Crex crex má mimochodem velmi slušnou naději setrvat na výsluní mediální pozornosti i nadále. Právě kvůli němu vznikla rezervace Natura 2000 v okolí Rejvíze na Jesenicku, což místní obyvatelé rozhodně nekvitují s povděkem. Nelíbí se jim, že kvůli chřástalovi nesmějí sekat své louky dříve než 15. srpna. Proti drobnému tvoru proto sepsali petici...

Foto: Lucie Pařízková, ptactvojihlavska.webzdarma.cz