Dušan Šrámek: Podle pravidel StB nemohl být Babiš veden na seznamu agentů neoprávněně
.
Pro Andreje Babiše je to už třetí rána v průběhu několika málo dní.
Poté, co mu konečně bylo doručeno obvinění z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, a poté, co twitterový účet Július Šuman, což je jméno jeho řídícího důstojníka, zveřejnil výpis z banky, ze kterého vyplývá, že banka po celou dobu věděla, že za projektem je ve skutečnosti Agrofert, slovenský ústavní soud uznal stížnost Ústavu paměti národa proti výrokům obecných soudů, které konstatovaly, že Babiš byl neoprávněně evidován coby agent STB.
.
Ústavní soud totiž zrušil pravomocná rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, podle nichž byl Babiš veden jako agent neoprávněně.
.
Soud vrátil případ odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání a soud se bude muset řídit právním názorem ústavního soudu.
.
Ústav paměti národa si zejména stěžoval, že soudy braly jako bernou minci fakt, když v Babišův prospěch vypovídali bývalí příslušníci StB, aniž byli zbaveni mlčenlivosti.
.
Ústavní soud dal v tomto ÚPN za pravdu.
Archivní dokumenty přitom tvrdí, že v roce 1980 se stal důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman.
Ten ale u slovenského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
ÚPN soudům předložil dvanáct různých svazků, ve kterých je Burešovo jméno uvedeno, včetně toho, že udával své kolegy v bratislavském podniku Petrimex, kde tehdy pracoval, případně, že se scházel se svými řídícími důstojníky v konspiračních bytech.
.
Problém byl ovšem s tím, že se nezachoval Babišův agenturní svazek, s tím, že byl údajně zlikvidován v prosinci 1989.
.
Státní bezpečnost rozlišovala několik kategorií osob, které byly v jejím hledáčku.
Pokud by byl Babiš vyšetřován, jak také jednu dobu tvrdil, vedla by na něj takzvaný signální svazek, a figuroval by v kategoriích jako přinejmenším prověřovaná, ale spíše nepřátelské osoba.
.
Babiš byl ale od roku 1980 veden jako důvěrník, a od roku 1982 pak jako tajný spolupracovník.
Jestliže ještě kategorie „důvěrník (D)“ neznamenala nutně vědomou spolupráci, o kategorii „tajný spolupracovník (TS)“ to neplatí.
Tajný spolupracovník o své spolupráci musel vědět.
.
Po seznámení s podmínkami spolupráce tajný spolupracovník podepisoval závazek ke spolupráci, tedy takzvaný vázací akt, a bylo mu přiděleno krycí jméno, pod nímž obě strany vystupovaly ve vzájemném styku i v dalších dokumentech StB.
.
V Babišově spise vedeném pod registračním číslem 25 085 na krycí jméno BUREŠ je uveden zápis ze strany 9 „Závazek ke spolupráci.“
Závazek byl sice stejně tak jako většina spisu údajně zničen 4. prosince 1989 ve známé skartovací akci, kdy se masivně pálily estébácké dokumenty, to ale neznamená, že neexistoval.
.
Ve výjimečných případech, kdy si dotyčný nepřál závazek podepsán, StB vyhověla.
To ale není případ Babiše.
Pokud byl závazek ve spisu uveden, každý agent jej musel i podepsat. „Verbovky“, jak se v estébácké hantýrce získání agenta také říkalo, se navíc musel účastnit i nadřízený příslušníka, který agenta ke spolupráci získal.
.
StB byla vojensky řízená organizace, v níž podléhalo vše příslušným rozkazům a nařízením.
Jejich součástí bylo i to, že žádný občan nemohl být evidován jako spolupracující osoba bez vlastního souhlasu a vědomí.
Pravidelně každé dva roky probíhaly prověrky, kterých se účastnili nadřízení řídícího důstojníka, a celý spis procházel několikanásobnou vnitřní kontrolou.
Konkrétně, pokud se týká Babiše, dokonce v roce 1987 byla provedena prověrka všech agentů XII.
Správy StB v Bratislavě. Ze 127 jich bylo 66 vyřazeno či přeřazeno do kategorie „Důvěrník“.
Důvodem nebyla žádná falzifikace, ale jenom podružné nesrovnalosti ve vedení svazku. Babišovo jméno však vyřazeno nebylo.
Navíc spisová a archivní služba, tedy evidence, byla striktně oddělena od operativy.
Žádný její příslušník nemohl jen tak ze své vůle zápis do registru svazků provést.
K zápisu musel přiložit všechny náležitosti, včetně vázacího aktu, vyjádření nadřízeného atd.
K omylům pochopitelně docházelo, ale byly v rámci statistických chyb.
.
Stávalo se, že neseděla adresa u osob stejného jména a data narození, případně dvě osoby mohly mít stejné rodné číslo.
Pokud už probíhaly nějaké úpravy v registrech, týkaly se již období po 17. listopadu 1989 do února 1990, kdy byla StB zrušena.
Příslušníci StB tehdy ale naopak chtěli zastřít spolupráci s osobami, které si vyhlédli ke spolupráci i ve změněných politických podmínkách.
Podrobnou informaci o faktické nemožnosti falšovat dokumentaci StB už ostatně přednesl v roce 1991 tehdejší poslanec FS a člen Komise pro objasnění událostí 17. listopadu Petr Toman.
0 hlasů
Nejdiskutovanější názory
Ladislav Šťastný (12 hlasů) 13.10.2017 14:39
A právě proto budu Zemana volit, neboť si nepřeji nic jiného než...
karel ledvinka (7 hlasů) 13.10.2017 14:41
nato je zastaralá a zbytečná organizace.vznikla na obranu proti...
Danuše Kramolišová (6 hlasů) 13.10.2017 14:40
Který investigativní novinář vymyslel tuto kachnu?
alanalan (5 hlasů) 13.10.2017 16:18
Tak tohle se už podobá snaze o ovlivňování voleb ze strany USA....
Jiří Zahradník (5 hlasů) 13.10.2017 16:49
Že by to oslabilo EU i NATO? 68% občanů si nic jiného nepřeje, z toho...