Přiznání
Hugh Laurie: Z House jsem měl deprese

Za osm sezón vytvořil Hugh Laurie (55) jednu z nejpozoruhodnějších postav v historii televizního dramatu. Herec sám dlouhá letá bojoval s depresemi a ztvárnil Dr. Gregoryho House jako svého ideálního filmového dvojníka.

Jen málokdy televizní publikum přitahovala osoba tak protivná jako Dr. House, nemocniční diagnostik, který nikdy nedokázal najít lék na svoji vlastní nespokojenost. Laurie, který se na konci července představí v brněnské Kajot Aréně ale přiznává, že z House měl velké deprese.

"Skoro každý den natáčení Dr. House končil nějakou frustrací a šlo pouze a jenom o moje vlastní činy. Chtěl jsem něčeho nějakým zvláštním způsobem dosáhnout, a pokud se mi nepodařilo, mlátil jsem do volantu a dumal nad tím, proč se mi to nepodařilo dobře," svěřil se Laurie, kterému nyní od depresí pomáhá dle jeho vlastníc slov hudba. "Teď když se věnuji hudbě, přinejmenším slyším, jak se díky cvičení zlepšují. A navíc také hraji před lidmi. Ačkoliv moje schopnosti nejsou tam, kde bych chtěl, aby byly - tím, že pořad přehráváte ty samé písničky, neustále dokola něco cvičíte, tak skutečně sami slyšíte, jak se zlepšujete. A prožívat tyhle chvíle... To je obrovská úleva," prozradil Laurie, který ale přiznává, že mu dost pomohla role Dr . House.

"Nikdy bych si nepřipustil obrovské štěstí, ale House mi umožnil uniknout svým frustracím a to skrze něj. Byla to výtečná terapie. Ta role byla obrovský dar, i když mi nějakou dobu trvalo, než jsem byl schopen být v seriálu v pohodě. Při natáčení jsem byl otravný. Já JSEM otravný. Nakonec jsem se uklidnil a přestal se o všechno strachovat, díky tomu pak byla práce podstatně příjemnější," dodává Laurie, který podle svých slov přestal být díky své nejznámější seriálové roli tak temný.

"Začalo mě stále více přitahovat světlo. Když jsem ve společnosti jiných lidí, nechci působit nepříjemně. Uvědomuju si, jak to ostatní může ovlivnit. Také jsem se snažil bránit se Houseovým nejhorším sklonům, protože pomyšlení na to, že bych mohl přijmout jeho zoufalství a aroganci, mě děsilo. Do určité míry se mi podařilo vyhnout se temnotě a tak cítím určitou úlevu a mám pocit vítězství, že jsem se vlastně dostal na tuhle úroveň zoufalství," dodává Laurie, kterému největší radost dělají jeho děti a to z dost zvláštního důvodu.

"Těší mě, že moje děti tuhle stránku nevnímají. Podívají se na svého otce a řeknou: "Jé radši bychom si v životě měli užít trochu legrace a neměli bychom být v takovém srabu, jako je on!" Jsem moc pyšný na to, že moje děti jsou úžasné," ukončil Laurie, který se již 22. července představí v brněnské Kajot Aréně.