Soutěž Interiér roku
OBRAZEM: Romantická horská usedlost, v níž můžete sledovat přírodu i z vany

Horská údolí vždy okouzlovala duše lidí romantickým půvabem. Byla místem, kde divoké potůčky stékaly z úbočí okolních hor a lákaly ke stavbě usedlostí. Takové bylo i Jelenské údolí. Lidé, kteří zde našli domov, prý byli velmi pracovití a skromní. Bouřlivá historie však idylu přerušila. Dnes toto místo opět vstává z popela díky těm, kteří trpělivě rekonstruují zbytky původních domů. Podobný je i osud půvabné stavby přihlášené do soutěže Interiér roku v kategorii rekonstrukce.

Na začátku devatenáctého století bylo v Jelenském údolí postaveno přibližně třicet usedlostí, domovů rodin místních dřevařů. Po druhé světové válce byla většina obyvatel vysídlena. V padesátých letech pak byla většina okolních budov brutálně srovnána se zemí.

Z původní historické stavby se dochovaly pouze stěny
Současní majitelé koupili stavení v době, kdy už bylo ve zcela nevyhovujícím technickém stavu a po několika necitlivých rekonstrukcích. Objekt původně sloužil jako hospodářské stavení postavené pravděpodobně na konci devatenáctého století. Z originální stavby se však dochovaly pouze obvodové zdi. Na obytnou část stavení navazuje původní chlév s klenbami a stodola, která zabírá téměř jednu třetinu půdorysu budovy. Obytné části domu mají plochu přibližně dvě stě padesát metrů čtverečních a jsou rozmístěny ve třech podlažích.

Výhledy z oken byly stejně důležité jako interiér
Majitelé oslovili architektonické Studio Gens a dali mu jasné zadání, tedy vytvořit prostředí navazující na tradiční venkovská stavení, které by však majitelům nabídlo maximální kontakt s okolní přírodou i dostatek soukromí i komfortního zázemí.

Autorky Olga Frýdecká a Šárka Martínková Špačková se v prvé řadě zaměřily na citlivé vyřešení vnějšího pláště objektu, které by zároveň odpovídalo požadavkům zadavatelů, ale i přísným nárokům na výstavbu v Národním parku Šumava. V druhém kroku začaly řešit promyšlenější rozložení vnitřní dispozice. Povedlo se vytvořit velkorysejší obytnou část a dům lépe propojit s exteriérem. Dispoziční rozvržení hlavní obytné místnosti a ložnice bylo snad doslova podřízeno atraktivním výhledům z okna.

Úložné prostory jsou v dobrém interiéru nezbytné
Atmosféra interiéru připomíná venkovský objekt s hlubokou historií. Místnosti však prosvětlují nová okna se sníženými parapety, aby byl navozen větší kontakt s okolní přírodou. Centrální místnosti dominuje průhledový krb obložený antracitovými kachli s cibulovým reliéfem. Architektky upravily dispozici hlavní obytné místnosti tak, že to umožnilo zakomponovat dostatek úložných prostor, například v uzavíratelné nice. Kuchyňský prostor díky tomu nemusí být přeplněn řadou vysokých skříněk a je vzdušnější.

Z vany si můžete prohlížet třeba okolní kopce
Koupelny jsou zařízeny konzervativně, protože měly evokovat historismus. Jednoduché tvary a barvy z nich však vytvářejí místnosti s docela nadčasovým designem. Z vany je vidět do krajiny, což je prvek, který se stal leitmotivem celého domu. V suterénu se dokonce ukrývá sauna s ochlazovací kádí. Dojem venkovského interiéru byl tedy naplněn až do nejmenších detailů, a to i přesto, že ho architekti ze Studia Gens budovali doslova na ruinách.

Jemné zemité tóny a lesní sklo místních sklářů
Z hlediska materiálů dominuje celému domu dřevo, kámen, keramika a přírodní textil. Barvy jsou voleny v jemných zemitých tónech, aby splývaly s přírodou a majitelům navozovaly maximální harmonii a klid. Výraznou barvu mají snad jen zelené repliky takzvaného lesního skla, které vyráběli místní skláři až do osmnáctého století, než se ho naučili odbarvovat na sklo dokonale čiré.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Romantická horská usedlost, v níž můžete sledovat přírodu i z vany

• Kategorie: Soukromý interiér - rekonstrukce
• Autor: ing. arch. Olga Frýdecká, Šárka Martínková Špačková
• Studio: Studio Gens

Text: Michaela Rudyková