Projížďky v gondolách, úzké uličky a krásné paláce, to vše dělá z Benátek jedno z nejromantičtějších míst světa. Tahákem pro davy turistů je i každoroční karneval, o němž se první zmínka objevila před 750 lety, 2. května 1268. Rej s maskami, při němž si již před staletími mohli vyměnit role boháč s chudákem a směly se překračovat jindy uznávané zákazy, se konával v různých obdobích roku. Nyní se město v kostýmech baví začátkem února.
Původ benátského karnevalu není zcela jistý, ale zřejmě vznikl jako oslava vítězství Benátské republiky nad sousední Aquileiou v roce 1162. Oslavy Benátčanů na náměstí svatého Marka se každoročně rozrůstaly, až se staly světově známou tradicí. Koncem 18. století byl karneval z popudu Vatikánu zvláštním výnosem proti pokleslým mravům zrušen; zprvu nevinné hry se závody lodí totiž mnohdy končívaly frivolními orgiemi. Tradici karnevalu obnovila radnice až v roce 1979.
Slovo karneval pochází zřejmě z latinského "carnem levare" - odepřít maso, z čehož vznikl i český masopust. Obvykle jde o pohyblivý lidový svátek ve dnech, jež předcházejí Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.
Nevázanému veselí, při němž se nehledělo na sociální postavení (i otroci byli na čas svobodní), se oddávali již staří Římané. Ti laškovali s demižony vína a mísami prohýbajícími se pod tíhou jídla při takzvaných saturnáliích (na počest boha Saturna). Před nimi oslavovali podobně přechod ze zimy do jara i Řekové, jejichž slavnostem se říkalo bakchanálie - na počest boha vína Dionýsa (též nazýván Bacchus).
