Blahopřání Zdeňku Svěrákovi od kolegů cimrmanologů

Kultura
22. 3. 2016 06:00
Základní škola v Praze-Lysolajích se v roce 2014 v rámci oslav svých osmdesátin přejmenovala na Základní školu Járy Cimrmana Lysolaje. Cimrmanolog Zdeněk Svěrák (na snímku), spoluzakladatel divadla majícího rovněž v názvu jméno fiktivního dramatika, si prohlédl historickou expozici v budově školy.
Základní škola v Praze-Lysolajích se v roce 2014 v rámci oslav svých osmdesátin přejmenovala na Základní školu Járy Cimrmana Lysolaje. Cimrmanolog Zdeněk Svěrák (na snímku), spoluzakladatel divadla majícího rovněž v názvu jméno fiktivního dramatika, si prohlédl historickou expozici v budově školy.

Osmdesát let, možná až osm profesí. Tolik let slaví ZDENĚK SVĚRÁK, tolik "dělání" zastane. Zatímco se ohlíží za mezníky své kariéry, pro pondělní vydání časopisu TÝDEN na něj vzpomínají jeho kolegové.

Herec Jaroslav Weigel.Jaroslav Weigel (85)

Malíř, grafik, scénograf a herec, od roku 1970 člen Divadla Járy Cimrmana.

O Svěrákově povaze: "Neposedí, nepostojí."
Jsem z nich nejstarší. I ti největší dědkové z divadla jsou o pět roků mladší než já. Ze Zdeňkem Svěrákem se vidím skoro každý den. Teď má osmdesátiny a přežívá průměrný věk našeho obyvatele. To je nádherný. Přeji mu, ať nadále zůstane stejně živý, jako je teď. Jak to má v povaze. Neposedí, nepostojí.

Herec Miloň Čepelka.Miloň Čepelka (79)
Básník, textař, herec, scenárista a zakládající člen Divadla Járy Cimrmana. Dlouholetý Svěrákův kamarád již od studií na pedagogické fakultě.

O Svěrákově věku. "Aby nám vydržel a naučil se odpočívat."
Na otázku, zda ho Zdeněk Svěrák ještě dokáže něčím překvapit, odpovídá: "Překvapení nejsou nikdy vyloučena, ale přiznám se, že bylo-li někdy nějaké, nebylo tak velké, abych si ho zapamatoval." Z tvorby svého kolegy si nejvíce cení právě her, které napsal pro Divadlo Járy Cimrmana, a k jeho jubileu mu přeje: "Aby nám ještě dlouho vydržel ve zdraví a konečně se naučil taky odpočívat."

Alžběta Smoljaková (36)
Nejmladší dcera Ladislava Smoljaka, se kterým napsal Zdeněk Svěrák vedle řady her i scénáře filmů jako Na samotě u lesa (1976), Marečku, podejte mi pero! (1976), Kulový blesk (1978), Trhák (1980) nebo Nejistá sezóna (1987).

O dětství se Svěrákem: "Vzpomínám, jak postavil rychlovarnou konvici na plynový vařič." 
Se Svěrákovými jsme sdíleli chalupu nedaleko Vlašimi. A byl to právě "strejda Svěrák", kdo mě vezl s mojí maminkou z vlašimské porodnice. Od té doby jsem mu neřekla jinak než strejdo. Vždycky, když k nám přišel, ať už psát s mým tatínkem scénář, nebo jen tak, měly jsme se ségrou nakázáno Nerušit! Ale my jsme si vždycky našly nějakou záminku, abychom mohly být v tátově a strejdově společnosti. Bavilo nás sledovat, jak jsou ponořeni do svého plánu jako dva kluci, co mají něco za lubem. Mám jednu veselou historku, teda vlastně dvě. Taťka si tak jednou povzdechl: "Ach jo, Zdeněk zase postavil rychlovarnou konvici na plynový vařič, já to nechápu to už je podruhý." Úplně je vidím, jak šel strejda postavit vodu na kafe, ale byl plně ponořen do nové hry, která se rodila v jeho hlavě, a nalil vodu do rychlovarné konvice, postavil ji na plynový vařič a zažehl plamen... U mě tím získal body, jelikož takovéhle škobrty se u nás v rodině děly většinou mně.

Strejdo, čteš-li tyto řádky, přeji Ti hodně štěstí, zdraví, dlouhá léta a bystrou mysl... Bětka.

VÍCE SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 21. BŘEZNA 2016.

Autor: Ivan MotýlFoto: ČTK , Šulová Kateřina, Youtube, Taneček David, Krumphanzl Michal

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ