Očima Vojtěcha Ryndy
Ceny české filmové kritiky nebyly Sofiinou volbou
15.01.2012 11:42 Glosa
Čeští filmaři loni připravili českým filmovým publicistům těžké dilema: mezi vrcholnými snímky Alois Nebel a Rodina je základ státu bylo na výročních cenách novinářů těžké rozhodování. Na Cenách české filmové kritiky nakonec pocit jistoty a bezpečí zvítězil nad světovostí a průkopnictvím.
Ano, jakékoliv ceny udělované tělesem členů jsou pouhou statistikou, ale i tak lze výsledky předvídat a analyzovat; koneckonců většinou hlasují ti samí lidé s tím samým uvažováním, a proto by modely výsledků měly být podobné. Dobře je to vidět na Oscarech: Americká filmová akademie téměř nikdy neocení dílo skutečně novátorské. Ceny české filmové kritiky se letos udělovaly teprv podruhé, takže je příliš brzo na soudy o kolektivním myšlení lidí, kteří o nich hlasují. Ale nelze se nad ročníkem ohlížejícím se za loňskými českými filmy nevyhnout úvaze, která českou filmovou kritiku zastihuje ve stavu určité, hm, obezřetnosti.
Průšvihů bylo na letošních "cenách" minimum; bohužel se oba týkaly Hřebejkovy Nevinnosti. Ta i přes problematický závěr vůbec není špatná a poctivě se snaží rozrýt určitý problém, ale trofej za herecký výkon pro hysterickou Aňu Geislerovou a nominace za hudbu pro insitní pidlikačky umělkyně Vladivojny La Chia byly prostě nemístné. Kritika je zřejmě navrhla/zvolila jaksi "z povinnosti". Diskutabilní jsou potom dvě z cen pro Poupata režiséra Zdeňka Jiráského. Herectví představitele hlavního hrdiny Vladimíra Javorského tam z poloviny bohužel spočívá v jeho dlouhých umaštěných vlasech. A půvabná kamera Vladimíra Smutného je úplně super - pro úplně jiný druh filmu. Poupata chtěla být syrovým sociálním dramatem, ale jedním z důvodů, proč dopadla jako milé melodrama, je právě hezoučké snímání od kameramana filmů jako Tmavomodrý svět nebo Kolja.
Hlavní problém letošního ročníku Cen české filmové kritiky spočíval v souboji mezi filmy Rodina je základ státu a Alois Nebel. Jeden je dalším skvělým snímkem nejlepšího českého režiséra současnosti Roberta Sedláčka, druhý natočil nadějný debutant Tomáš Luňák. Sedláček za své předchozí filmy Muži v říji nebo Největší z Čechů sklízel hromady nominací na nejrůznější ceny, ale skoro nikdy ne ceny samotné, Luňák s Nebelem udělal díru do světa, procestoval řadu festivalů a momentálně čeká na oscarové nominace, kde má hned dvě šance.
A prostě to nějak dopadlo: statistika. Většinu cen včetně těch hlavních - nejlepší film, režie, scénář - nakonec získal Sedláčkův titul. Zaslouženě, protože je opravdu vynikající: stejně jako Sedláčkův loňský film Největší z Čechů, který měl šest nominací a proměnil jednu nejmíň pravděpodobnou pro Simonu Babčákovou v hlavní roli. Byl to podobný osud, jaký Sedláčkovy filmy mají na Českých lvech: akademie pokýve hlavou, že si všimla, a pak rozdá jinde, bezpečněji.
Bezpečněji nakonec v souhrnu rozdávali i čeští filmoví kritici. Snad v jisté kocovině z loňska, kdy "to" Sedláčkovi nedali a pak zjistili, že jim něco uniklo. Snad v jisté nejistotě nebo obavě, že by Alois Nebel, ta divná věc o divných věcech z naší minulosti, mohla něco znamenat. Nebyla to Sofiina volba: prostě se šlo najisto. Ten Sedláček je prej dobrej.
Ten Sedláček je fantastickej. Nemáme lepšího režiséra. Ale stejně jednoznačně, jako byli Sedláčkovi Největší z Čechů nejlepším filmem loňského ročníku, je nejlepším filmem roku 2011 Alois Nebel. Víc: Nebel je film-událost, snímek, který vzbuzuje naději, že se český film může přelít za hranice naší kotlinky. Sedláčkův snímek byl v loňském "vrhu" filmů daleko lepší a výraznější než jeho novinka v tom letošním, přesto hlasování dopadlo, jak dopadlo. Kdyby Luňák stihl natočit další titul do roka od "Nebela", příště by na Cenách české filmové kritiky pobral všechno. Samozřejmě za podmínky, že by nevyhrál Oscara, protože to by se mu připsalo k tíži.
Hlasování o Cenách české filmové kritiky bylo letos veřejné v obou kolech; všechna data jsou k dispozici na stránkách www.filmovakritika.cz.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.