Evropské filmové ceny
Ceny EFA se rozkročily nad totalitami napříč dvěma stoletími
16.12.2014 12:00 Původní zpráva
Tak politicky nabité Ceny Evropské filmové akademie už dlouho nebyly. I když na nich drtivě vyhrál film Ida, který se týká totalit minulého století, ceremoniál v lotyšské Rize v těsné blízkosti Ruska opakovaně reflektoval situaci v putinovském Rusku.
Předsedkyně Evropské filmové akademie Agnieszka Hollandová se do toho opřela hned v úvodu a v odkazu na kolaps východního bloku zdůraznila "pětadvacet let od důležitého momentu v historii našeho kontinentu". Moderátor, německý komik Thomas Hermanns, si pochvaloval, že se nachází zrovna na "téhle straně ruské hranice". A v sále měl (prázdnou) židli ukrajinský režisér Oleh Sentsov, který byl už před několika měsíci prakticky unesen do Ruska a v Moskvě stále čeká na politicky motivovaný proces. Sentsovovi svou cenu za objev roku Prix FIPRESCI věnoval její čerstvý držitel, rovněž ukrajinský režisér Myroslav Slaboshpytskiy, který podle očekávání zabodoval se svým drsným debutem Kmen z prostředí ústavu pro dospívající hluchoněmé.
Otevřeně politicky laděný však byl mezi nominovanými snímky jen Leviatan Andreje Zvjaginceva, který prostřednictvím alegorie kritizuje současné Rusko; vyšel však naprázdno. Nejvíc cen, hned pět, pobralo polské drama Ida režiséra Pawla Pawlikowského: získalo trofeje za scénář, režii, kameru, film roku i Cenu diváků. Černobílý film natočený v klasickém formátu 4:3 prostřednictvím osudu dvou žen rekapituluje situaci v Polsku počátkem šedesátých let: dědictví války, holocaustu i stalinismu, ale i osvobozující boom tehdejší populární kultury.
Přestože je Ida komorním sólem dvou skvělých hereček, které byly obě nominované, cenu pro nejlepší ženský herecký výkon získala Francouzka Marion Cotillardová za roli v nepříliš povedeném sociálním dramatu Dva dny, jedna noc. Hercem roku se stal Timothy Spall, jenž ztvárnil titulního malíře v životopisném snímku Mr. Turner.
Ceremoniál byl živější a vtipnější než v posledních letech - i díky tomu, že moderátor Hermanns nahradil již poněkud "opotřebovanou" komičku Anke Angelkeovou, která sloužila pět let. K nejdojemnějším momentům patřilo udělení ceny za celoživotní výkon francouzské klasičce Agnès Vardové: půvabná dáma převzala trofej s přesně namíchanou dávkou grácie i schopnosti dělat si legraci sama ze sebe. Potlesk si vysloužila i slavná norská herečka Liv Ullmannová, jež předávala ocenění za režii a všechny nominované za jejich práci adresně vyzdvihla.
Nezaujal naopak přeceňovaný kýčař Steve McQueen, jenž dostal ocenění za evropskou stopu ve světovém filmu a uspal sál banálními řečmi o tom, jak mu film změnil život a že umělec má posouvat hranice humanity.
Večer se konal 13. prosince ve Státní opeře v Rize. Hlasovalo přes tři tisíce akademiků. Český zástupce, snímek z prostředí oficiálního dopingu za socialismu Fair Play Andrey Sedláčkové, se probojoval jen do užšího výběru. Příští, již osmadvacátý ročník se odehraje jako každý druhý rok v Berlíně, dále bude následovat polská Wrocław.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.