Mucha i Švankmajer
České centrum Tokio slaví deset let svého působení

Japonské publikum zajímá převážně vážná hudba, české výtvarné umění a český film, vyplývá z desetiletého působení Českého centra v Tokiu. Na úplné špici stojí Alfons Mucha, tvorba Jana Švankmajera nebo slavný Krteček. Velkou kulturní událostí nadcházejícího období je Rok české kultury v Japonsku, iniciovaný Velvyslanectvím ČR v Tokiu. Spolu s Českými centry se na realizaci podílí Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo kultury ČR a Magistrát hl. m. Prahy.

V Českém centru Tokio se 12. prosince 2016 koná slavnostní ceremoniál, který připomene deset let působení centra. Prvním ředitelem byl Petr Holý, jehož ve funkci vystřídala v roce 2013 Eva Takamine. V průběhu deseti let se v japonském teritoriu uskutečnilo 350 událostí propagujících české osobnosti i obory.

Podle statistiky se Japonci vůbec nejvíce zajímají o českou hudbu, film a sklo. Díky činnosti Evy Takamine se do popředí dostává také výtvarné umění, móda a design. Představily se tu i významné české osobnosti: Pavel Šporcl, Jiří Mádl, Jana Boušková, Olga Sommerová, Jan Švankmajer, Jiří Strach, Emil Viklický, Kateřina Šedá nebo ikona českého sportu Věra Čáslavská. Za deset let se zde vystřídalo více než tisíc delegátů z České republiky.

Ve spolupráci s předním japonským sběratelem díla Alfonse Muchy panem Toshiyuki Ogatou (Alfons Mucha Ogata Collection) proběhla na podzim 2016 v sále Českého centra Tokio výstava Alfons Mucha pro svou vlast. Zahrnovala dílo, které bylo věnováno české tematice, například v podobě grafických předloh k prvním československým poštovním známkám a bankovkám. K vidění byly návrhy obalů pro řadu spotřebních předmětů, reklamní plakáty či litografie.

Výtečnou odezvu měly v minulosti projekty přibližující tvorbu Jana Švankmajera nebo Oldřicha Kulhánka. Masivní úspěch zaznamenala historicky první asijská retrospektivní výstava Josefa Koudelky v National Museum of Modern Art v Tokiu v roce 2013. České centrum Tokio ve spolupráci s předním japonským kritikem fotografie K. Iizawou připravilo doprovodný program.

Čeští návštěvníci si ještě vybavují česko-japonskou výstavu Things will never be the same zaměřenou na česko-japonský design, malbu a komiks umělců Yusuke Nakamury, Ayako Takagi a Jiřího Votruby. Výstava byla součástí pražské přehlídky Designblok 2007 těsně poté, co dorazila ze svého japonského turné organizovaného Českým centrem Tokio.
Ovace zaznamenává Krteček Zdeňka Milera. Japonci postavičku "Mogura kun" opravdu milují. V oblasti filmové tvorby se Českému centru Tokio letos podařilo navázat spolupráci s tokijským filmovým klubem Shingeijutsu. Vznikl tak cyklus Perly české nové vlny. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu byl za přítomnosti Jana Hřebejka dvakrát promítán jeho film Učitelka a sál o kapacitě šest set míst byl zcela zaplněn.

K nejvýznamnějším projektům posledních deseti let lze zařadit rozsáhlou výstavu českých filmových plakátů v prestižním National Film Center tokijského muzea moderních umění MOMAT. V roce 2013 a 2014 putovala i do kjótského moderního umění MOMAK, zhlédli ji také tokijští milovníci umění. Připoutala pozornost šestnácti tisíc diváků.

Dalším významným počinem byla výstava českého skla v prestižním muzeu SUNTORY v Tokiu. Více než 170 exponátů sklářské tvorby v Českých zemích od období renesance po současnosti s názvem The Radiance of Stillness and Motion: Bohemian Glass bylo zapůjčeno ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Další významnou roli hraje i prezentace úspěchů české vědy. V únoru letošního roku se zde uskutečnila výstava zaměřená na problematiku dětí s onkologickým onemocněním.

Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí ČR pro propagaci České republiky v zahraničí. Na mezinárodním poli prosazují zejména české kulturní a kreativní průmysly a zaměřují se také na oblast vědy, výzkumu a inovací. Síť českých center působí ve 22 velkoměstech na třech kontinentech. V loňském roce uspořádala Česká centra více než 2300 akcí a oslovila téměř 2,5 milionu návštěvníků.