Českého lva a animaci v Plzni spojuje jméno Jiří Barta

Čerstvý držitel Českého lva a významný režisér a tvůrce animovaných filmů Jiří Barta připravuje na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni nový obor animovaná tvorba. Umělecká škola s více než 300 studenty, jež v dubnu oslaví šest let od svého vzniku, už požádala o jeho akreditaci.

Pokud uspěje, začne s výukou od příštího akademického roku a přijímací zkoušky by vypsala v mimořádném srpnovém termínu. ČTK o tom řekla zástupkyně ředitele ústavu Lenka Kodýtková. "Pan profesor Barta bude obor garantovat. Obor by měl zahrnout tvorbu animovaných filmů od scénáře až po práci s různými animačními technikami, jako jsou ty kresebné, loutkové, digitální a podobně," uvedla.

Barta, jenž na plzeňský ústav nastoupil letos, zatím vyučuje formou seminářů několik studentů. ČTK řekl, že kromě Plzně zvažoval i nabídku vrátit se zpět na Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze. "Tam jsem učil 15 let a působil jako vedoucí ateliéru filmové a televizní grafiky. Před dvěma lety jsem si vzal volno na realizaci filmu Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?" uvedl. Právě za něj před několika dny převzal prestižní broušenou sošku Českého lva. Jeho animovaná pohádka byla jmenována nejlepším výtvarným počinem. 

Po realizaci filmu dal šanci Plzni. "Myslím, že 15 let je dlouhá doba na to, aby člověk vyměnil místo, a pak také platí: dvakrát nevstoupíš do stejné řeky," dodal. Z jeho tvorby mezi známější filmy patří Zaniklý svět rukavic, Krysař, Poslední lup nebo například Klub odložených. Kromě práce na svých autorských animovaných filmech se také podílel jako výtvarník na hraných filmech Věry Chytilové Vlčí bouda a Jaromila Jireše Labyrint. Na realizaci stále čeká jeho celovečerní trikový film Golem.

Kromě nového oboru animovaná tvorba se podle Kodýtkové ústav pokusí získat nově akreditaci také na obor design světla. Jeho garantkou je výtvarnice Irena Jůzová, absolventka Akademie výtvarných umění v Praze. Ta například v roce 2007 reprezentovala ČR na Benátském bienále projektem, v němž pojala prostor pavilonu jako obchod a do vitrín umístila jako "zboží" odlitky vlastního těla. Obor, jejž garantuje, by se měl zabývat mimo jiné využitím světla jako nositele informace.

Foto: ČTK