Cestovatel Přibáň: Hanzelka a Zikmund byli větší hvězdy

Trabantí konvoj neúnavného cestovatele Dana Přibáně vyrazil do dalších světadílů.
Mohl tak vzniknout už čtvrtý snímek jeho "bakelitové ságy", tentokrát s názvem Trabantem do posledního dechu. Ačkoli šlo zatím o nejnáročnější cestu, ve svérázné road movie není nouze ani o humor. Právě dnes zažívá v kinech svou premiéru.

V čem je váš poslední film jiný než ty předchozí?

Jsem rád, že jsou v něm naplno vidět strasti, které jsme zažívali. Předtím to bylo takové rychlošípácké, někam se přijelo, všichni byli hustokrutopřísní a všechno zvládli. Tentokrát je ale poznat, že toho mají někteří plné zuby. S postavami se můžete lépe ztotožnit.

Na cestě s vámi byla i přítelkyně Dominika. Má film prvky love story?

Rozhodně je to v něm vidět. Ať už to, jak se o sebe staráme, nebo jak si lezeme na nervy.

Partnerka působí dojmem, že s vámi na další expedici už nepojede. Je to tak?

Ani se jí nedivím. V létě se chystá do Jižní Ameriky a myslím, že tyhle naše experimenty už s námi dělat nebude. Má zažitý jiný styl cestování, je zvyklá jezdit sama, určovat si tempo. My třeba museli jet po rozmoklé kluzké cestě do nikam. Jen proto, že to bylo těžký. Ona by si počkala. Stávalo se, že dění v týmu přebíjelo i samotný fakt, že jde o cestování. Jak ale říkáme: pro film dobrý!

* Bylo natáčení čtvrtého snímku rutinou?