Dagmar Andrtová-Voňkové, členka sdružení Šafrán považovaná za jednu z nejoriginálnějších českých písničkářek, vydala nové album Hostina. Nahrávka vznikla devět let od její předchozí desky Slunci ležím v rukou, kterou natočila s klavíristou a aranžérem Zdeňkem Zdeňkem. Voňková, která letos v únoru obdržela mezinárodní hudební cena Tais Awards za Dlouhodobý přínos pro českou a slovenskou hudbu, desku představila v polovině září na koncertě v pražské Malostranské besedě spolu s albem Jiřího Smrže Dědičná krev. Informovala o tom za vydavatelství Galén Lenka Příhonská.
"Písničky jsem nikdy nechrlila, přicházely tak nějak samozřejmě samy," uvedla devětašedesátiletá hudebnice, která se na hudební scéně pohybuje od roku 1971. Vzhledem k členství ve sdružení Šafrán však za komunistického režimu první ze svých osmi alb vydala až v roce 1986.
Voňková se jako kytaristka proslavila neobvyklou hrou, ve které jí byl pomocníkem smyčec nebo příklepy strun na krku kytary. "Řekneme-li, že textovým obsahem písní Dagmar Voňkové je přírodní lyrika, navíc s veskrze pozitivním poselstvím, může to znít jako pěkný kýč. Pravdou je pravý opak, protože zpěvačce lze i tuto tematiku prostě věřit," konstatoval k albu Hostina hudební publicista Ondřej Bezr.
Voňková koncertovala v duu s Radimem Hladíkem. V roce 1993 také složila hudbu pro představení Rok na vsi bratří Mrštíků, které v Národním divadle uvedl Miroslav Krobot. Na konci roku 2010 vydalo nakladatelství Galén knihu Listí, která obsahuje její texty, básně a kresby. Ve stejném roce jí byla udělena pamětní medaile Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) "Za svobodu a demokracii".
Když cenzura nepovolila společné album písničkářského sdružení Šafrán z roku 1977, Voňkové z padlých snímků vyšel singl s její nejznámější skladbou Chlapci na tom horním konci, originální výpovědí ženy, která udala Jánošíka.
