Poslední premiérou Baletu Národního divadla v této sezoně bude inscenace Vertigo. Komponovaný večer představí esenci díla tří významných a specifických současných evropských tvůrců tanečního divadla - Moldavana Radua Poklitarua, Itala Maura Bigonzettiho a Švéda Alexandra Ekmana. Premiéra je naplánována na 9. června na Novou scénu. Večer má název podle jedné ze tří choreografií.
Úvod večera bude patřit moldavskému choreografovi. Podle mluvčí baletu Heleny Bartlové je tvůrcem s velmi osobitým stylem, ve kterém propojuje prvky klasiky a každodenní gesta, prvky moderních a národních tanců. Jeho choreografie Rain vznikla v roce 2007 a vypráví o osudech lidí, kteří nedobrovolně vstoupili do jednoho prostoru ve stejný okamžik. Choreografie vznikla na hudbu Johana Sebastiana Bacha, Jacquesa Brela a lidové písně.
Titul celému večeru dala Bigonzettiho choreografie Vertigo na hudbu Dmitrije Šostakoviče. Bigonzetti je výraznou osobností současného tance, od letošního března je uměleckým šéfem baletního souboru divadla La Scala. Vertigo je velmi emociální duet, který vytvořil v roce 2006 a vyjádřil v něm své osobní vize ve vztahu dvou lidí, ve spojení, v němž se šílenství lásky mění ve fyzickou závrať.
Závěr večera bude patřit tvorbě světoznámého švédského tanečníka a choreografa Ekmana. Nejdříve působil jako tanečník druhého souboru Nizozemského tanečního divadla a švédského souboru Cullberg Ballet. Postupem času se vyprofiloval v tvůrce, jehož choreografie charakterizuje rychle se rozvíjející načasování, humor a zajímavé přechody, uvádí ND.
Inscenace Cacti, kterou nastudoval Balet Národního divadla, vznikla na hudbu Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena, Franze Schuberta, Andyho Steina a Gustava Mahlera. Cacti je jedním z nejúspěšnějších Ekmanových děl. Šestnáct tanečníků vytváří rytmy společně se čtyřmi hudebníky na scéně. S nadsázkou a střízlivou ironií se v něm dotýká stereotypů současné západoevropské civilizace, a zejména současného konceptuálního umění, jehož charakteristické strategie se prostřednictvím tohoto díla nezdráhá parodovat.
Tvorba Poklitarua, Bigonzettiho a Ekmana vyrůstá z kořenů odlišných evropských prostředí. Krom toho jsou tito tři muži představiteli tří různých generací, které se protnou v jednom večeru na jedné scéně.
