Jako životem protřelý král šašků a mladý šlechtický sirotek, který bude svérázným způsobem převychován v šaška, se v nejnovější inscenaci Divadla Bolka Polívky v Brně poprvé setkali na jevišti principál a jeho syn Vladimír. Autorská hra Šašek a syn se uvádí od 25. února, pražskou premiéru bude mít 22. března v Divadle Studio Dva. Bolek a Vladimír Polívkovi tu do konce sezony vystoupí sedmkrát.
"Inscenace volně navazuje na představení Šašek a královna, v němž jsem hrál s Chantal Poullain, matkou Vladimíra. V roce 1987 je převedla do filmu Věra Chytilová. Inspirace je tedy zřejmá. S Vladimírem jsme začali zkoušet už na podzim. Scházeli jsme se, četli první verze scénáře, přepisovali, domýšleli a snili. Proměna nápadů v realitu byla vzrušující," uvedl na setkání v Praze Bolek Polívka. S dcerou Annou se oblíbený komik na jevišti setkává v komediálním představení s autobiografickými prvky DNA.
"S žádným hercem jsem neuměl využít ticho jako s tátou. Je to souznění, při kterém došlo k mnoha náhodám. Někdy jsme spolu byli překvapivě na jedné vlně," charakterizoval spolupráci Vladimír. Nikdy na jevišti nenavázal takový vztah, jako v tomto případě. Zatím spolu vystoupili jen šestkrát, ale už je vidět, že se bude inscenace s reprízami vyvíjet. Už na začátku je jasné, že oba protagonisté mají víc společného. Hrají o lásce i o vzpomínkách.
"Táta má v sobě úžasnou hravost. Z toho vyplývá, že si nikdy nebudu moci vedle něj na jevišti udělat pohodlí. Je to velká škola, dozvídám se řadu věcí, které jsem o něm ani netušil," dodal Vladimír. "Jsou to komické i tragické situace vztahu mezi otcem a synem, věznitelem a vězněm," vysvětlil Bolek Polívka.
Vladimír jako mladý rytíř přichází z ústavu pro odložené děti šlechticů a je králem šašků a jeho kumpány podroben lekcím, při kterých postupně nachází své šaškovské já. To vše za trest a v sedmi obrazech, jak zní podtitul inscenace. Postupně dojdou k rituálu, při kterém se zrodí nový šašek.
"Nakonec se převýchovou dozvídá o svém původu. Má to řadu rovin, jedna je tragická a druhá komická, neboť podle Ioneska je hranice mezi hrůzným a komickým velmi tenká," dodal Bolek Polívka. V jeho autorském projektu představují šašci jakousi kastu, která chce upravit svět ke své podobě.
