Bregovičovu Karmen nezastavil ani vadný mikrofon

Bouřlivým potleskem a voláním poděkovalo ve čtvrtek nepočetné publikum v pražském Kongresovém centru srbskému hudebnímu mágovi Goranu Bregovičovi za hudební zážitek, kterým pro ně byla jeho opera Karmen se šťastným koncem.

První "cikánskou" operu plnou divokých rytmů, spontánní energie i emocí představil Bregović v ani ne z poloviny zaplněném sále Kongresového centra. Mezi zhruba 700 diváky byla i řada jeho krajanů.

Goran Bregović

Narodil se v roce 1950 v Sarajevu. První kapelu Bijelo Dugme (Bílý knoflík) založil ve svých 16 letech. Patří k nejvýraznějším představitelům balkánské muziky a k uznávaným tvůrcům filmové hudby. Proslavil se především tvorbou hudby k filmům slavného režiséra Emira Kusturici, například Dům k pověšení a Arizona Dream. Cenu za nejlepší filmovou hudbu získal za filmy Underground a Královna Margot.

Bregović se divákům představil také jako hráč na vířivý buben. Než mohl příběh Karmen začít, musela cikánská věštkyně Kleopatra sehnat herce v televizním konkurzu. Ti jeden po druhém přicházeli, řekli svůj příběh a začali hrát, až se postupně zvuk orchestru rozvinul v ryčném rytmu. Po úvodní písni "Gas, gas, gas, gas (plyn)" se už na diváky valila lavina tónů. Jen na krátko ji přerušila porucha na mikrofonu Karmen - diváci ji překlenuli potleskem. "Hlavně mě pohřběte vestoje, abych si mohl skočit, až bude příležitost," notovali hudebníci. V závěrečném souboji bojovali sokové o Karmen, kdo lépe zahraje na trumpetu. A příběh končil šťastně svatbou.

Bregović se inspiroval Bizetovou Carmen, nejde však o její doslovnou romskou adaptaci. Při sledování klasické Carmen si podle svých slov uvědomil, že Romové nemají žádnou operu a že by to mohl být opravdový příběh i z dnešní doby. Svou dechovkovou operu mohl pojmenovat i jinak, ale došel k závěru, že osudy jeho postav potřebují Bizetovu operu jako archetyp.

Bizetova Carmen je metaforou lásky a svobody, končí tragicky. Bregović byl ke své hrdince laskavější, proto má jeho dílo podtitul "se šťastným koncem". Vysvětluje to tím, že Romové milují šťastné konce. Karmen je podle Bregoviče operou chudých, kterou věnoval malým orchestrům. Nejprve ji napsal jako filmovou hudbu, pak přišlo veřejné testování s orchestrem a po odehrání více než stovky repríz projekt dospěl do stadia vhodného pro nahrávku na CD.

Foto: ČTK