"Tam panuje názor, tady je klid." Dramatik Egon Tobiáš a režisér Jan Nebeský se tváří jako těžcí intelektuálové, v novém kusu, vytvořeném v Divadle Na zábradlí pod příznačným názvem Denně (Poníci slabosti), však především přiznávají, že s chutí sledují americké detektivní seriály a čtou bulvár. Petr Čtvrtníček, Miloslav Mejzlík či Lucie Trmíková s nadšením řádí v jejich bláznivém kabaretu.
Trvá to tak hodinku dvacet, divadlo je plné a otřásá se smíchy. I umrlci milují dobrou zábavu, zvlášť když je neživá, říkávalo se v jiném alternativně zábavním kusu; Denně potvrzuje, že hrát si se slovíčky, primitivním humorem, trapnem a situacemi odkoukanými z televize nemusí být materiál jen pro bezduchou estrádu, ale i vysokým uměním v divadle, pokládaném stále ještě za avantgardní.
V podstatě jde o bizarní parodii na konvence televizních detektivek, s jasnými narážkami na u nás populární americké cykly jako Sběratelé kostí, Námořní vyšetřovací služba a především CSI; parodovány jsou ovšem i divadelní kontexty a situace v pražském divadelnictví jako taková. A nebyli by to Nebeský a Tobiáš, kdyby nezaznělo i několik kryptických absurdit, jimž možná nerozumějí ani autoři sami.
Celé dění je protkáno dadaistickým humorem Petra Čtvrtníčka, opulentními parukami a kostýmy, žertovnými songy v podání především Lucie Trmíkové (Nebeského dvorní herečky), Igora Chmely a Miloslava Mejzlíka. Mejzlík ztvárňuje znaveného a zmateného vrchního komisaře Svrchníka, šéfa oddělení Brázdu pak se svým neodolatelným komediálním šarmem hraje právě Petr Čtvrtníček. Zvlášť ocenit je třeba brilantní výkon Lucie Trmíkové, pohybující se na tenké hranici mezi uměním, humorem a šílenstvím.
Inscenace je parádní, osvobozující a pročišťující zábavou, z níž prýští radost z tvorby, z divadla a koneckonců i ze života.
