Inscenace hry polského dramatika Slawomira Mrożka Láska na Krymu bude novinkou pražského Divadla na Vinohradech. Premiéru připravuje na 19. prosince v režii uměleckého šéfa Juraje Deáka. V hlavních rolích se objeví Ivan Řezáč, Markéta Frösslová, Petr Rychlý a Lucie Juřičková.
Podle kritiků nenapsal Mrożek zesměšňující pardoii ani protiruskou hru. Byl naopak obdivovatelem a znalcem ruské literatury, která sledovala osudy ruské inteligence v bouřlivě se proměňující společenské realitě. Zároveň se ve hře projevily autorovy obavy o vývoj této velké a obtížně pochopitelné země.
Vinohradská scéna zařadila Mrozkovu hru do repertoáru v linii uvádění tvorby významných moderních evropských autorů (Stoppard, Levin, Krleža, Shaffer) kvůli aktuální společenské rezonanci a také proto, že nabízí členům souboru vynikající herecké příležitosti.
Sławomir Mrożek (29.6. 1930 - 15. 8. 2013) patřil mezi nejznámější a nejvíce vydávané polské spisovatele. Narodil se 29. června 1930 v obci Borzęcin nedaleko Krakova.
Vystudoval střední školu, jeho kreslířské a literární počátky spadají do 50. let. Začínal jako kreslíř v časopise Przekrój, později pracoval v redakci krakovských novin Dziennik Polski a v týdeníku Życie Literackie.
Za normalizace byl Mrożek v Čechách (i v dalších zemích socialistického tábora) persona non grata, neboť protestoval proti srpnové okupaci tehdejšího Československa, a kromě toho to byl emigrant. Po změně společenského systému se u nás začaly hojně uvádět Mrożkovy rané jednoaktové hry, zejména groteska Na širém moři. S ohlasem a úspěchem byly uvedeny jeho slavné hry Tango, Emigranti, Portrét, Velvyslanec. Hru Láska na Krymu nastudoval v roce 1999 Janusz Klimsza v Národním divadle Moravskoslezském v Ostravě.
Mrożkovy hry se často vyznačují překvapující pointou, neočekávaným vtipem či absurditou, takže se v polštině ještě za časů komunistické PLR vžilo rčení komentující něco absurdního a odporujícího zdravému rozumu..."něco takového by nevymyslel ani sám Mrożek" (...tego by nawet sam Mrożek nie wymyślił). (Podobné rčení máme i u nás - absurdním situacím se někdy s odkazem na dílo Franze Kafky říká "kafkárny"...)
