Divadlo v Dlouhé uvede Ibsenovu Hedu Gablerovou

Pražské Divadlo v Dlouhé uvede v sobotu premiéru dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová v inscenaci režiséra Jana Nebeského. Do titulní role obsadil Lucii Trmíkovou, v dalších se objeví Jan Vondráček, Miroslav Hanuš, Klára Sedláčková Oltová, Robert Mikluš, Jaroslava Pokorná a Marie Turková. Do konce sezony bude mít jen tři reprízy - 25. května, 13. a 22. června.

"Heda Gablerová je v pořadí třetím Ibsenovým dramatem, které Nebeský v Dlouhé připravil. Stejně jako v předcházející Divoké kachně (2005) a Eyolfkovi (2013) vyšel z překladu Františka Fröhlicha a na inscenaci spolupracoval se scénografkou Janou Prekovou, která navrhla kostýmy a společně s ním i scénu. Trmíková s Vondráčkem nyní už potřetí vytvoří ústřední manželský pár," oznámila mluvčí divadla Karola Štěpánová.

Podle dramaturga Štěpána Otčenáška Nebeský s Fröhlichem objevili Ibsena pro moderní české divadlo. "Ukázalo se, že není problém přenést ho do dnešní doby, že může hovořit o současných věcech a problémech. Nebeského inscenace působí na diváky jako divoké a modernistické, ale mně osobně jsou blízké v tom, že vše, co se v nich děje, vychází z Ibsena. Je to čtení hry moderníma očima," komentoval to.

Heda Gablerová je Ibsenova nejtemnější hra. Pro současníky byla do značné míry nepřijatelná, po vydání způsobila skandál, hlavní postavu chápali kritici i čtenáři jako nereálné monstrum. "Přesto se úspěšně začala hrát v Německu i jinde, dnes patří k jeho nejúspěšnějším hrám. Rozhodně v ní nenajdeme něco jako kladnou postavu, všechny v sobě mají cosi temného, negativního, něco tají," dodal Otčenášek.



Podle něj se společenská situace od Ibsenových dob změnila, ale vyprázdněnost života, hédonismus a vše další, co známe z naší rozvinuté konzumní společnosti, se už u něj nachází. "Základní pocity prázdnoty a zbytečnosti, které s sebou přináší doba, jež jako by nemá jasný smysl a všechno řeší jen přes jídlo, módu, nakupování," vysvětlil dramaturg.

Trmíková má Ibsenovy hry ráda, cítí se dobře na jejich půdorysu a má velkou oporu v jejich mnohovrstevnatém a mnohovýznamovém textu. "Rita z Eyolfka a Heda jsou si hodně podobné v sobectví a uzavření se do sebe, ale v Hedě šel Ibsen ještě dál v ponoru do chladné lidské duše, která vůbec neví, co je láska. Hra představuje zvláštní sestup do pekla duše, kde není místo pro žádné světlo," charakterizovala to.

Heda Gablerová vyšla 16. prosince 1890 a stejně jako většina Ibsenových her způsobila skandál, který zároveň podporoval zájem o ni v Norsku i v zahraničí. Ibsen zde opět otevřel tabuizovaná témata, s nimiž si kritici, čtenáři a později diváci nevěděli rady.