Divadlo, které nehraje, neexistuje. Někdy se ale i divadelníkům mnohaletá pauza vyplněná například uzavíráním manželství, péčí o děti či kariérním růstem vyplatí. Své o tom vědí členové amatérského Divadla Šmíry z Frýdku-Místku. Ti totiž 14 let nevyšli na prkna co znamenají svět a získali za to ocenění. Díky nejdelší odmlce mezi posledním představením a novou premiérou se dostali do České knihy rekordů. A jejich návrat je velkolepý. První tři představení jejich nové frašky Kryt byla vyprodána. V hlavě principála Mariana Maskala se navíc rodí nápady na novou inscenaci. Další letitou odmlku proto ochotníci neplánují.
Příběh Divadla Šmíry je příběhem splněného dětského snu. A také příběhem o tom, jak se z vojenské "ulívárny" stal celoživotní koníček. Jeho zakladatel Maskal o vlastním divadle snil už dávno před první premiérou. Kamarádovi Marku Veselkovi v dětství slíbil, že pokud on bude mít vysněný horský hotel, bude pro něj pracovat. Kamarád zase na oplátku slíbil, že pokud se Maskalovi splní jeho sen mít divadlo, on mu v něm bude hrát.
Sen se začal plnit o 15 let později, když byl Maskal na vojně. "Občas jsme se chtěli ulít z výkonu, tak jsme založili divadelní spolek, napsali zárodek naší první divadelní hry Husité trochu jinak aneb po našem! a s ní pak objížděli vojenské umělecké soutěže," řekl. Po návratu z vojny se už divadla nepustil. "Zašel jsem za kamarádem Markem, že už to divadlo mám. O pár dnů později byla zkouška," dodal. Hráli několik, let a v roce 2003 uvedli poslední premiéru - pohádku Za dobrotu na žebrotu.
Po ní činnost ukončili. "Všichni jsme se začali věnovat klasickému životu. Rodinám, práci, milenkám, fotbalu. Takové normální věci," řekl Maskal s úsměvem. Po letech divadelního odpočinku ale začal opět přemýšlet nad novou hrou. Hlavně před spánkem, když se snažil zapudit myšlenky na všechny nedokončené domácí práce. Kontaktoval bývalé členy souboru a rozhodli se činnost obnovit. Po 14 letech připravili novou frašku Kryt s hororovými prvky, která je o tom, že opravdové kamarádství je nade vše. Premiéra byla před několika dny.
Divadlo Šmíry má na svém kontě šest frašek. Některé se svou poetikou přibližují Divadlu Járy Cimrmana. "To rozhodně nebyl náš záměr. Pokud to tak ale někteří lidé vnímají, je to vedlejší produkt. Možná i známka toho, že se nám humor daří," řekl principál. Dodal, že po třech vyprodaných reprízách v prostorách frýdecko-místeckého Čtyřlístku si herci opět oddechnou. Tentokrát se ale pauza nebude počítat na roky, jen na měsíce.
"Do konce února mohou naši fanoušci hlasovat, kterou ze starších frašek budeme znovu uvádět. Obnovenou premiéru bychom chtěli stihnout do konce roku," uvedl Maskal. V jeho hlavě se ale už rodí i materiál na novou hru. Její uvedení se plánuje nejdříve na rok 2018. Opět to bude fraška.
Ve svém názvu se Divadlo Šmíry odkazuje na starší divadelní kočovné společnosti, které nabízely nižší úroveň představení. "Jmenujeme se Divadlo Šmíry, jako se Národní divadlo jmenuje Národní divadlo," konstatoval hrdě Maskal. V přístupu jednotlivých divadelníků ale šmíra není znát. Zkoušky berou vážně, na jevišti si počínají téměř jako profesionálové a za to se jim dostává i odměny od publika - potlesku ve vyprodaném sálu.
